náhledy
Kulturní revoluce v Číně (snímek z pekingského náměstí Nebeského klidu, 1966).
Autor: ČTK
Komunistický vůdce Mao Ce-tung zahájil 16. května 1966 kulturní revoluci s cílem zbavit se nepřátel a upevnit moc. Stíhány, veřejně zostuzeny, zbity nebo usmrceny byly statisíce až miliony lidí.
Autor: Reuters
Pět let po Mao Ce-tungově smrti sice tehdejší vedení označilo 70 procent jeho idejí těmi nejlepšími možnými a zbylých 30 procent za chybu. Onu menší část si ale nikdo nedovolil nahlas kritizovat. Na rozdíl od Sovětů Čína nikdy svého Velkého kormidelníka veřejně neodsoudila. A na tom se alespoň za současného vedení zřejmě nic nezmění.
Autor: Reuters
Kulturní revoluce jako turistický artikl. Čínská mládež tehdy - a nyní.
Autor: Reuters
Kult Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Prodej odznáčků s Mao Ce-tungem.
Autor: Reuters
Kulturní revoluce v Číně: období, kdy se místo kultury kultivoval fanatický teror.
Autor: Reuters
Vlajka Čínské lidové republiky.
Autor: Reuters
Čínští turisté relaxují na náměstí Nebeského klidu.
Autor: Reuters
Slavná rudá knížka aneb sbírka citátů předsedy Maa, za kulturní revoluce povinná výbava každého rudého gardisty.
Autor: Reuters
Čínský školák váže rudý šátek kolem krku sochy znázorňující zesnulého Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Figurínka „Velkého kormidelníka“ Maa a jeho stoupence s Rudou knížkou v ruce v muzeu v An-ženu (S’-čchuan).
Autor: Reuters
Uklízeč zametá dlažbu před mauzoleem Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Čínská ozbrojená policie na náměstí Nebeskéko klidu prochází pod rudými vlajkami třepotajícími se ve větru. V pozadí portrét Mao Ce-tunga.
Autor: Reuters
Pštros pobíhající po dálnicí v jednom z čínských měst.
Autor: idnes.cz, Reprofoto