Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Přítmí, obří větráky a armáda počítačů. Jak fungují čínské ‚doly‘ na bitcoiny

Svět

  6:00
ČCHENG-TU/PRAHA - Každé ráno se moderní čínští „horníci“ vydávají do práce. Mohou si vybrat, zda se budou probouzet v ubytovnách v areálech „dolů", nebo budou za prací dojíždět. Většina volí první možnost. V chudých oblastech Číny tak hledají příležitost jak si vydělat těžbou nejpopulárnější digitální měny současnosti - bitcoinů.

Počítače na těžbu bitcoinů. foto: youtube.com/ Motherboard

Zvenku se nezdá, že by několik domů s plechovou střechou bylo místem, kde se točí peníze, zdání ale klame. V horské krajině západního S’-čchuanu hraničící s Tibetem byl hospodářský život vždy soustředěný na pastevectví a dobytek. V současnosti ale čínští vesničané paradoxně hledají výdělek ve sféře nejnovějších technologií - „těží“ kryptoměnu.

Těžba bitcoinu

Těžba bitcoinu není nic jiného než potvrzování správností transakcí v bitcoinové síti. Aby uživatelé nemohli podvádět a posílat si více bitcoinů než vlastní, musí je někdo kontrolovat. V bankovním světě tuto úlohu zastávají banky, nicméně v decentralizovaném systému to musí uživatelé hlídat sami.

Bitcoin je navržen tak, aby postupně snižoval počet nových mincí, které do systému přibývají. V roce 2009, kdy se bitcoinová síť spouštěla, vznikalo každých 10 minut 50 nových bitcoinů. Od roku 2016 se síť zvětšuje už jen o 12,5 bitcoinů za 10 minut a za další 4 roky bude zase poloviční. Následné snižování bude trvat až do roku 2140, kdy nebude co dělit. Drtivá většina bude však vytěžena už v roce 2030.

Zdroj: www.bitcoin-info.cz

Zmíněné budovy jsou bitcoinové „doly“, místa připomínající skladiště, která jsou naplněná tisícovkami počítačů s mikroprocesory. Ty jsou určené k řešení složitých matematických problémů - ověřování a potvrzování transakcí. Za to jsou jejich vlastníci odměněni bitcoiny.

Bitcoin je takzvaná kryptoměna - měna, která není zdaněná, nepodléhá vládnímu dohledu, centrálním ani jiným bankám a její maximální počet je limitovaný. Netiskne se na nařízení centrálních autorit konkrétního měnového systému, ale vzniká v komunitě lidí, kteří ji používají a provádějí v ní transakce. Přeneseně řečeno, každý uživatel může mít „vlastní banku ve svém telefonu“, veškeré transakce probíhají bez zprostředkování třetí stranou - například bankéřů.

Přestože S’-čchuan - vzdálený tisíce kilometrů od ekonomických center na východě a jihu Číny - není žádnou tradiční výspou moderních technologií, pro potřeby bitcoinových „dolů“ je to ideální místo. Důvodem je, že provozy naplněné výkonnými počítači vyžadují velké množství energie a v západním S’-čchuanu je mnoho řek a říček, jež lemují hydroelektrárn.

Výrobci elektřiny často vytvoří více energie, než kolik jí mohou prodat státní síti. Zajímavým klientem jsou tak pro ně právě bitcoinové „dolů“. V některých případech si pak výrobci elektřiny takové „doly“ zakládají sami, informoval server Chinafile. Elektřina pro „doly“ tvoří 60 až 70 procent celkových nákladů.

Vysoké energetické spotřebě se nelze divit, v jednom „dolu“ návštěvník najde až desetitisíce speciálních počítačů, které běží na plný výkon a provádějí pořád dokola jednu výpočty, která vedou k zisku digitální měny. Ve stěnách potemnělých místností se točí veliké větráky a v zemi je zavedené potrubí s vodním chlazením, které z místností odvádí teplo. Například v jednom z „dolů“, který ležící 175 kilometrů od provinčního hlavního města Čcheng-tu, se u výstupů z větráků ohřívají kozy a další dobytek.

Virtuální měna Bitcoin se dělí. Vzniká klon, majitelé o peníze nepřijdou

V okrajových částech Číny, jako jsou S’-čchuan, Vnitřní Mongolsko či Tibet, je přitom levná nejen elektřina, ale i lidská práce. Kvůli snazší dostupnosti pracovní síly stojí některé „doly“ poblíž vesnic.

Na veškerou techniku, jak tu hypermoderní, tak na tu z minulého století, zde tak dohlížejí místní obyvatelé, kteří v „dolech“ dostávají zaplaceno více, než kdyby se drželi tradiční obživy v zemědělství. Jak je přitom obvyklé v čínských továrnách, k „dolům“ patří ubytovny - pokoje jsou umístěné přímo v areálu, pracovníci mohou trávit volno a mohou zde přespávat.

Bitcoinový „důl“.
Dělníci v čínském bitcoinovém „dole“.

„Je dobré, že tu nemáte kde rozhazovat peníze, takže ušetříte celou výplatu,“ pochvaluje si podle serveru Chinafile tamní podmínky nejmenovaný pracovník. Průměrná měsíční výplata činí kolem 6000 jüanů (zhruba 20 tisíc korun), což je pro chudší oblasti Číny nadprůměrný výdělek. Někteří „horníci“ si, v očekávání dalšího zhodnocení, berou i výplatu v bitcoinech.

Podnikaví Číňané a jejich stroje tak k dnešnímu dni tvoří 70 procent celkového výpočetního výkonu bitcoinové sítě.

Je proto paradoxní, že se v současnosti tento způsob podnikání nachází v šedé zóně čínské ekonomiky. I když vláda proti „dolům“ otevřeně nebojuje, provozovatelé se i tak vyhýbají přílišné pozornosti.

Bitcoinová horečka

Jaký je důvod celého toho snažení? Bitcoin se díky investorům dá převádět na reálnou měnu - poslední rok přitom zažívá rekordní růst a 1 bitcoin lze převést v přepočtu na 70 tisíc korun. Na začátku, v roce 2008-2009, se přitom bitcoin dal převést jen na zlomek dolaru.

Kolik lidí je dnes součástí bitcoinové sítě, sice nelze přesně určit, ale jejich počet je v řádu milionů a nepřerušeně stoupá. Nejinak je tomu i v Číně přes snahy vlády o regulaci kryptoměny. V současnosti platí zákaz bankám operovat s bitcoiny, běžným lidem ale nechává vláda volné ruce.

„Musíme hledět dopředu alespoň pět nebo deset let,“ řekl serveru The Washigton Post Ryan Sü, provozovatel jednoho z „dolů“, který dříve pracoval jako operátor reaktoru v jaderné elektrárně. „Všechny vlády tisknou peníze a rozmělňují bohatství lidí. Je to spravedlnost, nebo zlodějina? Finanční systém také každých pět nebo deset let krachuje. Myslím, že to je nemoc měnového systému, která vyžaduje léčbu,“ říká Sü. Dodává, že neví, zda právě bitcoin má být oním lékem, ale za pokus to stojí. Současně mu tento „pokus“ navíc vydělává peníze.

Ať už k Bitcoinu vedou uživatele libertariánské ideály, nebo touha po výdělku, čínské „doly“ mají i rozsáhlou klientelu. Těží totiž i na objednávku a čínští zákazníci tak mohou přes mobilní aplikace sledovat, kolik jim bylo toho dne vytěženo.

„Nemyslím si, že bitcoin nahradí skutečnou měnu, ale je to dobrý začátek. Centrálně řízené měny se budou muset změnit. Bitcoin je přitom teprve na začátku, v dolovací fázi,“ řekl již v roce 2015 serveru Motherboard jeden z provozovatelů „dolů“ v S’-čchuanu. „Myslím, že čínská vláda nakonec bitcoiny začne podporovat,“ dodal.

Autor: