Podle expertů by se Bennu mohla někdy v letech 2175 až 2199 k naší planetě dostat až na 7,5 milionu kilometrů. V kosmických rozměrech je to sice poměrně blízko, nicméně riziko srážky je podle portálu malé, jedna ku 2700. Ovšem Bennu je velká přibližně jako newyorský mrakodrap Empire State Building, a případná kolize by proto měla katastrofální důsledky.
Odhadovaná kinetická energie dopadu tohoto asteroidu na Zemi by byla 1200 megatun, což je zhruba 80tisíckrát více než energie jaderné bomby, která v roce 1945 zničila Hirošimu. Live Science pro srovnání uvedl, že vesmírné těleso, které zřejmě způsobilo vymření dinosaurů, při kolizi se Zemí uvolnilo přibližně 100 milionů megatun energie.
  |
Čínští vědci vypočítali, že ke změně „fatální“ dráhy Bennu o téměř 9000 kilometrů (průměr Země je přibližně 13 tisíc kilometrů), by bylo třeba, aby se do planetky opřelo 23 čínských raket Dlouhý pochod 5, každá o hmotnosti 992 tun. Tento plán by měl být méně riskantní než metoda, popularizovaná například filmem Armageddon, s použitím jaderné bomby. Její exploze by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a způsobily velké ničivé důsledky.
Záměr čínských vědců jde ve stopách dřívějšího, trochu nákladnějšího, plánu americké vesmírné agentury NASA. Tento projekt HAMMER (Hypervelocity Asteroid Mitigation Mission for Emergency Response) by znamenal vypuštění flotily přibližně devítimetrových raket, které by svými dopady Bennu odklonily. Provedené simulace ukázaly, že ke splnění daného cíle by bylo potřeba 34 až 53 úderů střel vypuštěných deset let před kolizí planetky se Zemí.
Od Bennu se po úspěšném odebrání vzorků z povrchu planetky nyní vrací k Zemi sonda OSIRIS-REx. NASA ji vypustila v roce 2016 a očekává, že v roce 2023 sonda materiál dopraví na Zemi ve speciální kapsli.
