Pátek 20. září 2024, svátek má Oleg
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Čína vyhlásila válku rozvodům, páry budou muset přežít měsíc ‚na vychladnutí‘

Čína vyhlásila válku rozvodům. foto: Pixabay.com

Doporučujeme
PEKING/PRAHA - Do třetice všeho dobrého. Tak by se s trochou nadsázky dal označit nový postoj čínského komunistického politbyra k otázce porodnosti. Politika dvou dětí, jež od roku 2016 zapovídala čínským párům mít více než dva potomky, bude o jedno „navýšena“. Zavádí se tak politika tří dětí.
  5:00

„Uvedení tohoto plánu v život, včetně jeho podpůrných opatření, zlepší strukturu čínské společnosti, aktivně zareaguje na stárnutí populace a zachová výhody, které země v lidských zdrojích má,“ uvedla státní tisková agentura Nová Čína (Xinhua). Snížit se za pomoci slíbených opatření mají náklady na studium a vláda rodinám přidá i na bydlení.

Kritika však na sebe nenechala dlouho čekat. Největší problém totiž podle expertů nespočívá v tom, že by čínské páry nesměly mít tři děti, nýbrž právě v nákladech na život, a to především ve velkých pobřežních metropolích. Mladí Číňané si totiž víc potomků prostě nemohou dovolit.

„Bydlení, kroužky, jídlo, výlety, to všechno se rychle nasčítá,“ řekl agentuře Reuters sociolog Li I-fei. „Samotné zvýšení limitu (na tři děti na rodinu) pravděpodobně názor mnoha lidí nezmění,“ dodal expert. „Když mi dáte pět milionů jüanů (asi 16,4 milionu korun), tři děti budu mít rád,“ komentoval novou vládní politiku jeden z uživatelů čínských sociálních sítí.

Správná změna, přichází ale pozdě

Jiní experti poukazují na fakt, že uvolnění vládní politiky by teoreticky efektivní být mohlo, přichází však příliš pozdě. „Zcela liberální populační politika měla být zavedena minimálně před pěti lety. Teď už je pozdě, i když lepší pozdě než nikdy,“ prohlásil pro média ekonom Šuang Ting.

Čína po dekády praktikovala politiku jednoho dítěte. Ta platila zejména pro městské páry, výjimky existovaly pro venkovské obyvatelstvo, rasové menšiny a rodiny, kde byli otec i matka jedináčkem. Odhaduje se, že čínské úřady takto mezi lety 1979 a 2013 zabránily narození zhruba 400 milionům dětí.

HUDEMA: Inženýři štěstí. Čína marně manipuluje s povoleným počtem dětí

V posledních letech se však oficiální stanovisko začalo měnit. Stát začal znervózňovat slábnoucí populační růst, který by mohl v budoucnu podkopat čínský plán stát se natrvalo nejsilnější ekonomikou světa. V roce 2013 byla zrušena komise rodinného plánování a o dva roky později oznámena politika dvou dětí.

Jenže očekávaný baby boom nenastal, přesněji měl jen velmi krátkou životnost. Porodnost v Číně nadále klesá – zatímco v roce 2016 se narodilo 18 milionů dětí, v roce 2020 už to bylo jenom 12 milionů. Celkově byla poslední dekáda nejslabší od roku 1979, kdy se s řízeným plánováním porodnosti začalo.

Dalším prostředkem ke stejnému cíli je pomyslná válka, kterou čínské vedení vyhlásilo rozvodům. Tamní úřady totiž předpokládají, že čím víc manželství zachrání, tím víc se bude rodit dětí. Od začátku roku proto v Číně platí takzvaná měsíční lhůta „vychladnutí“. V praxi to neznamená nic jiného, než že každý pár žádající o rozvod dostává státem stanovených 30 dní na rozmyšlenou. Musí zároveň absolvovat dvě schůzky v manželské poradně. Pokud se na ně nedostaví, jeho žádost je automaticky zrušena.

Podle britského deníku The Guardian díky tomu rozvodovost v Číně poklesla až o 70 procent. Zatímco zkraje minulého roku úřady registrovaly přes milion žádostí o rozvod, letos je to zatím pouhých 296 tisíc.

Ani tento krok se však neobešel bez kontroverzí. Kritici poukazují na fakt, že počet rozvodů klesá prostě proto, že lidé se méně vdávají a žení – právě kvůli strachu z toho, že se poté nebudou moct rozvést. Není proto snadné rozšifrovat, co bylo dřív – zda méně rozvodů, či méně sňatků.

Přátelé v Číně narazili na cenzuru. Ze speciální epizody zmizeli Lady Gaga i Justin Bieber

„Když všemi prostředky rozvody zkomplikujete, samozřejmě že jejich čísla poklesnou,“ napsal jeden čínský uživatel na oblíbenou internetovou platformu Weibo. „Neexistuje ovšem statistika na to, kolik bolesti tím bylo způsobeno,“ dodal.

Geopolitické dopady

Čína je s 1,4 miliardy obyvatel dosud nejlidnatější zemí světa. Na záda jí ovšem dýchá Indie s 1,36 miliardy. Pokud by Peking jeho geopolitický rival předehnal, mělo by to značné dopady pro jeho prestiž.V sázce je však mnohem více. Čína dlouhodobě aspiruje na titul největší ekonomiky světa. Její ambice předehnat v celkové hodnotě hrubého domácího produktu Spojené státy je však do značné míry podmíněna konstantním populačním růstem.

„Demografický náskok, který umožnil ekonomický vzestup této země v uplynulých dekádách, rychle zmizí,“ předpověděla pro server BBC čínská ekonomka Su Jüeová z think tanku The Economic Intelligence Unit.

Pokud bude čínská populace růst pomaleji, jinými slovy pokud bude stárnout, bude se ztenčovat čínská pracovní síla. To podle Jüeové „určí strop čínskému ekonomickému růstu“.