Počátky sporu sahají do roku 2002, kdy si manželé Linda a David Oramsovi za své životní úspory postavili vilu s bazénem na pozemku, který koupili na půdě separatistické Severokyperské turecké republiky. Kypr je od roku 1974 rozdělený na dvě části – zatímco severní část oficiálně uznává pouze Turecko, jižní řecká Kyperská republika je uznávaná mezinárodně. A v tom je právě jádro problému.
Pozemek Oramsových původně patřil Řekovi Meletisu Apostolidesovi, který byl v roce 1974 nucen prchnout na jih Kypru. Řek však nehodlal o svůj majetek přijít a začal se v roce 2005 s manžely soudit. Poprvé zvítězil u soudu v Kyperské republice. Bylo rozhodnuto, že vila s bazénem musí být srovnána se zemí a pár musí původnímu majiteli vrátit pozemek i náhradu škody. Oramsovi se nehodlali tak lehce vzdát a případ podali k Evropskému soudnímu dvoru. I ten dal ale za pravdu Apostolidesovi. Stejně zněl verdikt odvolacího soudu v Londýně, který padl 19. ledna.
Nepříjemný precedens pro tisíce cizinců
Poslední naděje pro manžele se rozplynula v pátek, kdy byla definitivně zamítnuta jejich žádost o odvolání. Manželé se podle severokyperských médií již začali "evakuovat z vily", balí si nábytek a další věci, přičemž se dočasně přestěhovali ke svým přátelům. Osud Oramsových tak znamená nepříjemný precedens pro tisíce cizinců, kteří mají nemovitosti v severní části Kypru. "Je to špatná zpráva pro všechny. Co jim teď zbývá, zabalit si a odejít?" reagovala na verdikt Irka Marian Stokesová žijící v severokyperském přístavu Kyrenie. "Cizinci neudělali nic špatného," dodala podle agentury AFP.
Proti rozsudku se bouří i kyperští Turkové, které děsí, že jihokyperské soudy mohou svévolně rozhodovat jak o občanech Evropské unie, tak o Turcích. "Předmětem případu Oramsových je otázka suverenity, nikoli majetku," prohlásil kyperský Turek Kerem Hasan. Podle Apostolidesova právníka kauza naopak představuje vítězství pro všechny, kdo v roce 1974 přišli o pozemky na severu Kypru kvůli nucené emigraci. "Lidé, jejichž půda na okupovaném severu byla rozdělena mezi cizince, můžou nyní podat soudní žalobu v Kyperské republice," řekl Constantis Candounas médiím.
"Mohou si být jisti, že jakýkoli rozsudek, který získají, bude vymahatelný v celé Evropské unii," dodal.
Jestli bude nakonec vila Oramsových zbourána, není ale doposud jasné. Verdikt několika soudů nyní narazil na tvrdohlavost separatistických severokyperských úřadů. "Rozhodnutí soudu, včetně demolice domu a navrácení majetku, nebude v severním Kypru realizováno," nechal se v pátek slyšet Hasan Ercakica, mluvčí severokyperského lídra.
Když případ poprvé pronikl do českých médií, objevily se spekulace o tom, že by se jím mohli inspirovat sudetští Němci při uplatňování svých majetkových nároků na území České republiky. Podle odborníků jde ale o něco jiného. "Ten rozsudek se týká uznávání rozsudků cizích států. Aby měli například sudetští Němci možnost nárokovat vrácení majetku u nás, musely by nejprve v tomto smyslu začít rozhodovat německé soudy," citoval server Aktuálně.cz experta na evropské právo Ivo Šlosarčíka.
Pozemek Oramsových původně patřil Řekovi Meletisu Apostolidesovi, který byl v roce 1974 nucen prchnout na jih Kypru. Řek však nehodlal o svůj majetek přijít a začal se v roce 2005 s manžely soudit. Poprvé zvítězil u soudu v Kyperské republice. Bylo rozhodnuto, že vila s bazénem musí být srovnána se zemí a pár musí původnímu majiteli vrátit pozemek i náhradu škody. Oramsovi se nehodlali tak lehce vzdát a případ podali k Evropskému soudnímu dvoru. I ten dal ale za pravdu Apostolidesovi. Stejně zněl verdikt odvolacího soudu v Londýně, který padl 19. ledna.
Nepříjemný precedens pro tisíce cizinců
Poslední naděje pro manžele se rozplynula v pátek, kdy byla definitivně zamítnuta jejich žádost o odvolání. Manželé se podle severokyperských médií již začali "evakuovat z vily", balí si nábytek a další věci, přičemž se dočasně přestěhovali ke svým přátelům. Osud Oramsových tak znamená nepříjemný precedens pro tisíce cizinců, kteří mají nemovitosti v severní části Kypru. "Je to špatná zpráva pro všechny. Co jim teď zbývá, zabalit si a odejít?" reagovala na verdikt Irka Marian Stokesová žijící v severokyperském přístavu Kyrenie. "Cizinci neudělali nic špatného," dodala podle agentury AFP.
Proti rozsudku se bouří i kyperští Turkové, které děsí, že jihokyperské soudy mohou svévolně rozhodovat jak o občanech Evropské unie, tak o Turcích. "Předmětem případu Oramsových je otázka suverenity, nikoli majetku," prohlásil kyperský Turek Kerem Hasan. Podle Apostolidesova právníka kauza naopak představuje vítězství pro všechny, kdo v roce 1974 přišli o pozemky na severu Kypru kvůli nucené emigraci. "Lidé, jejichž půda na okupovaném severu byla rozdělena mezi cizince, můžou nyní podat soudní žalobu v Kyperské republice," řekl Constantis Candounas médiím.
"Mohou si být jisti, že jakýkoli rozsudek, který získají, bude vymahatelný v celé Evropské unii," dodal.
Jestli bude nakonec vila Oramsových zbourána, není ale doposud jasné. Verdikt několika soudů nyní narazil na tvrdohlavost separatistických severokyperských úřadů. "Rozhodnutí soudu, včetně demolice domu a navrácení majetku, nebude v severním Kypru realizováno," nechal se v pátek slyšet Hasan Ercakica, mluvčí severokyperského lídra.
Když případ poprvé pronikl do českých médií, objevily se spekulace o tom, že by se jím mohli inspirovat sudetští Němci při uplatňování svých majetkových nároků na území České republiky. Podle odborníků jde ale o něco jiného. "Ten rozsudek se týká uznávání rozsudků cizích států. Aby měli například sudetští Němci možnost nárokovat vrácení majetku u nás, musely by nejprve v tomto smyslu začít rozhodovat německé soudy," citoval server Aktuálně.cz experta na evropské právo Ivo Šlosarčíka.
