Trump to naznačil už na úterním setkání republikánů. „Lezou mi do zadku. Umírají touhou se dohodnout,“ prohlásil na adresu zemí, na které uvalil vysoká cla. V tom má pravdu, mnohé státy ze sáhodlouhého seznamu se o vyjednání lepších podmínek opravdu snaží, ale kvůli liknavému přístupu Washingtonu bezvýsledně.
Podle listu Politico jde o jasnou známku toho, že současná administrativa není na celní smršť připravena a rozhodně není blízko jakékoli dohody. Matematika je v tomto ohledu jednoduchá: Washington nyní musí absolvovat zhruba sto bilaterálních jednání, což není z kapacitních důvodů možné. Problémem jsou i velké nedostatky v kompetencích vyjednávacího týmu.
„Nejsem si jistý, jak ochotní jsou zástupci amerického ministerstva obchodu jednat. Odeslali jsme žádost o setkání našich lidí, ale bez odpovědi,“ nechal se slyšet jeden z filipínských diplomatů. „Všichni čekáme, až nějak zareagují,“ potvrdil další člen vyjednávacího týmu pod podmínkou anonymity. V informačním vakuu je podle nich více států z jihovýchodní Asie.
„A když už se s nimi sejdete, vypadá to, že vlastně nedostali k ničemu mandát,“ míní další z diplomatů. Úředníci nižšího ranku podle něj nemají o americké tarifní politice ani nejzákladnější informace. Vietnam už podle něj navrhl snížení svých cel, reakce ze strany Ameriky se však nedočkal. „Shrnul bych to tak, že i když už si dojednáte schůzku, stejně odejdete s prázdnýma rukama,“ dodává.
Kontroverzní obchodní reciprocita
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová přitom tvrdí, že republikánská administrativa je ochotná jednat s každým. „Prezident Trump vyslyší jakoukoli zemi, jejíž představitelé zvednou telefon a zavolají. A musím říct, že telefon u nás nepřestává zvonit,“ uvedla. Některé země však čekání přestává bavit a místo vyjednávání připravují vlastní balíky celních protiopatření.
Trump se dosud od oznámení cel osobně sešel se zástupci Japonska a Jižní Koreje, v Oválné pracovně jednal rovněž izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten se během diskuze zmínil, že jeho země „je zavázána k vyrovnání obchodního deficitu“. Trump mu odpověděl stroze: „Tak to je skvělé.“ Zda se však jednání přetavilo v něco konkrétního, Bílý dům neuvedl.
Problémem pro jednání, mimo omezeného personálního obsazení na americké straně, je i něco mnohem komplikovanějšího. Nejde totiž pouze o cla. Zmocněnec pro obchod Jamieson Greer s posvěcením Trumpa mluví o jakési „obchodní reciprocitě“, tedy vyrovnání objemu obchodu mezi jednotlivými zeměmi a Amerikou. Příkladem budiž požadavek Trumpa, aby Evropská unie od Ameriky „nakupovala energii“ v hodnotě 350 miliard dolarů.
Trumpovo razantní NE
Takové podmínky jsou však pro mnohé země nesplnitelné, alespoň v krátkodobém horizontu. Vyžadovaly by legislativní úpravy od daní přes technologické standardy až po ty hygienické v oblastech potravinářství. Nemluvě o tom, že menší země v podstatě nemají nástroje, jak tento obchodní deficit vyrovnat.
„Myslím si, že to celé bude mnohem komplikovanější, než si Trump myslí. Pokud jednání vyskočí kamkoli mimo cla, která jsou čistě o číslech, mluvíme o přeorganizování toho, jak jednotlivé země fungují po ekonomické i společenské stránce,“ vysvětluje Bill Reinsch, bývalý vysoce postavený úředník z ministerstva obchodu v administrativě Billa Clintona.
Ministerstvo obchodu státům nedalo žádná obecná doporučení ani časový rozvrh pro případné změny. „Budeme to brát po jednotlivých státech. A je jasné, že se mezi nimi najdou země, které naše požadavky nesplní, a takové, které ano,“ uvedl Greer v odpovědi na otázku, jak budou jednání probíhat. Jak je patrné z jeho volby slov, jasný rámec jeho ministerstvo zatím ani vzdáleně nemá.
Řadu zemí navíc s jejich prvními návrhy na zlepšení celní situace Trumpova administrativa odmítla. Kambodža nabídla zrušení cel na dovoz některého amerického zboží, Thajsko plánuje zvýšit dovoz americké ropy a zemního plynu. Na vyrovnání obchodního deficitu to však podle Bílého domu nestačí. Evropská unie v pondělí navrhla nulová cla na průmyslové zboží. Odpověď Trumpa? „Ne, to je málo.“
Nepříliš vstřícného přístupu se dočkal i britský premiér Keir Starmer, jenž je ochoten couvnout v celních opatřeních pro technologické giganty i online bezpečnosti. Na úterním vystoupení v parlamentu poněkud prorocky prohlásil: „Nemyslím si, že jde o záležitost několika dní a jakousi přechodnou fázi. Jsme svědky změny uspořádání světa.“
