Případná omezení by ale měla podle unijních činitelů být až krajním řešením a týkat se nebudou dodávek do chudých zemí.
Mechanismus přijatý ve zrychleném řízení je reakcí na aktuální spor EU s firmou AstraZeneca. Společnost, jejíž preparát v pátek Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila k používání v zemích bloku, chce proti původní dohodě výrazně snížit množství vakcíny, kterou dodá do konce března.
Evropská unie může zablokovat vývoz vakcín do mimounijních zemí |
„Poskytli jsme firmám předběžné financování, aby mohly vybudovat kapacitu nutnou k výrobě vakcín s cílem zahájit jejich distribuci ihned po schválení. Nyní chceme jasně vědět, kam směřují vakcíny, které jsme si objednali, a zajistit, aby se dostaly k našim občanům,“ komentovala hlavní cíl nového mechanismu eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová.
  |
Systém umožní zemím požadovat po výrobcích informace o vývozu mimo unii, a to i za období minulých tří měsíců. Pokud se ukáže, že nějaká firma nemá dostatečné výrobní kapacity na to, aby splnila závazky ve smlouvách s EU, mohou státy společně s komisí požadovat, aby část dávek mířících mimo unii poskytla členským zemím.
Léková agentura EU doporučila registraci vakcíny AstraZeneca. V Česku může být za dva až tři týdny |
Unijní činitelé přitom tvrdí, že k omezení nepovedou například týdenní výkyvy v dodávkách, ale pouze zásadní a systémové problémy. Tím by mohl být právě případ firmy AstraZeneca, která se místo původně plánovaných přibližně 80 milionů dávek chystá do konce března dodat unijním zemím necelou polovinu s odvoláním na úpravy preparátu a výrobní omezení.
Podle místopředsedy EK Valdise Dombrovskise nemá systém sloužit k omezování volného obchodu, ale primárně ke kontrole dodržování smluv. Nebude se vztahovat například na humanitární dodávky v rámci celosvětového projektu COVAX, vyňaty z něj budou také vakcíny poskytované zemím západního Balkánu či Východního partnerství.
Krok Bruselu coby „neuvěřitelný akt nepřátelství“ ostře odsoudila severoirská první ministryně Arlene Fosterová. Podle ní se tímto mezi Irskem, které je součástí EU, a britským Severním Irskem vytváří tvrdá hranice. Té měl přitom zabránit takzvaný protokol o Severním Irsku z předloni uzavřené brexitové dohody, podle nějž zůstane toto území Spojeného království součástí unijního volného trhu.
