První jadernou velmocí se staly ve 40. letech Spojené státy americké. Po třech letech přísně utajovaného výzkumu, který vedl fyzik Robert Jacob Oppenheimer za pomoci řady evropských emigrantů včetně Alberta Einsteina, v poušti White Sands v Novém Mexiku v červenci roku 1945 proběhl první jaderný test projektu Manhattan.
Zkoušku nukleární zbraně tehdy odsouhlasil sám americký prezident Harry Truman. Výbuch zlikvidoval vše živé v dosahu, tlaková vlna po explozi rozbíjela okna až 190 kilometrů daleko. Projekt Manhattan směřoval ke svému fatálnímu cíli.
Jaderné bomby útočily dvakrát, v Hirošimě a Nagasaki
Bylo právě 8 hodin a patnáct minut 6. srpna 1945 ráno, když nad japonským městem Hirošima explodovala americká uranová jaderná puma Little Boy. Síla exploze se přirovnává k výbuchu 13 až 18 kilotunám TNT (trinitrotoluen). První použití jaderné zbraně v praxi si vyžádalo na 80 tisíc lidských životů.
Dorazit japonskou neústupnost měla další obří exploze. Původně chtěli Američané tentokrát plutoniovou pumu Fat Man poslat na město Kokura, kde byly velké zbrojovky a ocelárny. Obyvatele Kokury ale zachránilo počasí. Kvůli mrakům a špatné viditelnosti Američané vypustili smrtící zbraň na náhradní cíl – přístav Nagasaki, kde zemřelo asi 74 tisíc lidí. Tisíce dalších, kteří bombardování přežily, se ještě léta poté vyrovnávaly s následky jaderného ozáření.
Závody ve zborojení
Soutěžení ve vývoji jaderných zbraní začalo ve druhé světové válce, kdy současně s Američany na pokusech pracovala Hitlerova Třetí říše. Konec světového konfliktu ovšem neznamená zastavení jaderného zbrojení. Pomalu se rozhořívá studená válka a jaderný arzenál se stává důležitým strategickým prvkem, kterým lze nepřítele snadno zastrašit, aniž by ho země použila.
Díky špionáži fyzika Klause Fuchse, který se podílel na projektu Manhattan, začali na vývoji nukleárních zbraní pracovat ve 40. letech také Sověti. V srpnu 1949 provedli první úspěšný test jaderné bomby v údajně neobydlené části Kazachstánu nedaleko Semipalatinsku.
Přečtěte si detaily o prvním ruském jaderném testu |
Také Američané po druhé světové válce pokračují ve vývoji jaderných zbraní. Oblíbeným místem pro testování se staly neobydlené tichomořské atoly nebo nevadská poušť. Uvádí se, že do devadesátých let Američané provedli přes tisíc jaderných testů.
Ivan by zabil vše v rozsahu 280 kilometrů
Závody ve zbrojení vyvrcholily v 60. letech, kdy Sověti sestrojili vůbec největší jadernou bombu, takzvaného Ivana. Na Západě se pro ni vžilo označení Tsar-bomb (Car bomba). Ivana Sověti odpálili v říjnu 1961 na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu.
Exploze způsobila na ostrově zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice a vyhloubila obrovský mrtvý kráter, který je dodnes viditelný. Bomba by byla schopná zničit vše v rozsahu 280 kilometrů od místa výbuchu. Přestože i Sovětský svaz provedl na stovky dalších testů, za USA pokulhával s přesností navádění zbraní.
Nejblíže jaderné válce se svět ocitl v době takzvané Kubánské krize. Situace se přiostřila, když SSSR v roce 1962 rozmístil na Kubě rakety středního doletu, které přímo ohrožovaly Spojené státy. Po vyjednávání amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a prvního tajemníka ÚV KSSS Nikity Chruščova se nakonec napětí uklidnilo a Sovětský svaz rakety z ostrova stáhl.
Jihoafrická republika svůj jaderný arzenál zničila
Na vývoji jaderných zbraní pracovaly také Velká Británie a Francie. V říjnu 1952 Britové úspěšně vyzkoušeli bombu na ostrovech Monte Bello. Francouzi zbraň otestovali na Sahaře na začátku 60. let. Ve stejném desetiletí se k jaderným velmocím přidává i Mao Ce-tungova Čína.
V sedmdesátých letech se mezi vlastníky nukleárních zbraní přidala i Indie. V roce 1998 se k několika jaderným testům přihlásil také soused Indie Pákistán. V sedmdesátých letech začala vyrábět jaderné zbraně i Jihoafrická republika, která ale na začátku devadesátých let arzenál dobrovolně demontovala. Před čtyřmi roky oznámila test Severní Korea.
Jaderným arzenálem údajně disponuje i Izrael, který to však popírá. Podle Západu se pokouší o jeho výrobu v současné době i Írán.
Jednání o jaderném odzbrojení se vedou od 70. let
Narůstající počet jaderných zbraní vedl k tomu, že se jaderné mocnosti začaly bavit o možném odzbrojení. První smlouvu o omezení strategických zbraní SALT 1 (Strategic Arms Limitation Talks) podepsaly USA a SSSR už v roce 1972. Od té doby vznikla řada nových smluv, tu poslední podepíší 8. dubna v Praze americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv.
