"Je to začarovaný kruh," povzdechl si Tusk před novináři. "Musíme ale toto dilema řešit," dodal pravicově liberální politik, který se od nástupu do funkce v listopadu 2007 důsledně snaží o oteplení vztahů s Moskvou.
Další krok může Tusk udělat už příští týden. Na 70. výročí druhé světové války přijede i ruský premiér Vladimir Putin. Tuto událost a její oběti si má Putin 1. září na Westerplatte připomenout společně s polskou politickou špičkou, německou kancléřkou Angelou Merkelovou i dalšími šéfy vlád. Putinova návštěva, první za čtyři roky, je odvážné gesto, soudí bývalý polský velvyslanec v Moskvě Stanislaw Ciosek. Pro Rusy totiž válka začala až s německým útokem na jejich zemi 22. června 1941. Putinova přítomnost by ukázala, že je připraven vyjít Polsku vstříc, říká tento odborník na Rusko.
Vypořádání s historií ještě nezačalo
Celé Polsko s napětím čeká, co Putin řekne, protože polsko-ruské vypořádání s těžkou společnou historií ještě nezačalo. A letos mezi Moskvou a Varšavou padají ještě tvrdší slova než dříve. Rozpory panují hlavně ohledně paktu Molotov-Ribbentrop z 23. září 1939 a jeho následky. Sovětsko-německý pakt o neútočení a jeho tajný protokol Varšava považuje za "ránu dýkou do zad", která po vpádu sovětských vojsk do východního Polska 17. září vedla ke "čtvrtému dělení" země.
Otevřené rány zůstávají také kvůli vraždám asi 15.000 polských důstojníků v Katyni a na dalších místech, které na jaře 1940 na příkaz (Josifa) Stalina provedli příslušníci sovětské tajné služby NKVD.
"Dva zločinné totalitarismy"
Hitler a Stalin chtěli zničit polskou elitu, říká šéf státního Institutu národní paměti (IPN) Janusz Kurtyka. I polský prezident Lech Kaczyäski mluvil o dvou "zločinných totalitarismech". Ve Varšavě se nezapomnělo ani na poválečnou dobu, kdy se Polsko proti své vůli stalo součástí sovětské mocenské sféry.
Ruská média už týdny Polsko obviňují, že bylo Hitlerovým spojencem. Ruská Služba zahraniční rozvědky chce 31. srpna zveřejnit tajné dokumenty, které mají dokládat spolupráci Polska s Třetí říší.
Národně konzervativní opozice v Polsku proto vyzvala vládu, aby v Moskvě proti těmto "lžím" protestovala. Jaroslaw Kaczyäski dokonce žádal, aby pozvánku pro Putina vzala zpět. Ale Tusk zachovává rozvahu. Vláda by se neměla nechat vyprovokovat, řekl premiér. V obou zemích existují síly, které chtějí napětí mezi oběma zeměmi zvyšovat, varoval.
Přes nedávné spory ohledně výkladu historie hodlá Tusk 1. září využít k tomu, aby se Polsko a Rusko přiblížily. Nepřipustí, aby setkání v Gdaňsku vzájemné vztahy zatížilo, upozornil. Ale nechává si možnost zasáhnout pro případ, že by Putinův projev byl sporný. Na Westerplatte se slova chopí jako první a bude doufat, že mu bude stačit promluvit toliko jednou.
Další krok může Tusk udělat už příští týden. Na 70. výročí druhé světové války přijede i ruský premiér Vladimir Putin. Tuto událost a její oběti si má Putin 1. září na Westerplatte připomenout společně s polskou politickou špičkou, německou kancléřkou Angelou Merkelovou i dalšími šéfy vlád. Putinova návštěva, první za čtyři roky, je odvážné gesto, soudí bývalý polský velvyslanec v Moskvě Stanislaw Ciosek. Pro Rusy totiž válka začala až s německým útokem na jejich zemi 22. června 1941. Putinova přítomnost by ukázala, že je připraven vyjít Polsku vstříc, říká tento odborník na Rusko.
Vypořádání s historií ještě nezačalo
Celé Polsko s napětím čeká, co Putin řekne, protože polsko-ruské vypořádání s těžkou společnou historií ještě nezačalo. A letos mezi Moskvou a Varšavou padají ještě tvrdší slova než dříve. Rozpory panují hlavně ohledně paktu Molotov-Ribbentrop z 23. září 1939 a jeho následky. Sovětsko-německý pakt o neútočení a jeho tajný protokol Varšava považuje za "ránu dýkou do zad", která po vpádu sovětských vojsk do východního Polska 17. září vedla ke "čtvrtému dělení" země.
Otevřené rány zůstávají také kvůli vraždám asi 15.000 polských důstojníků v Katyni a na dalších místech, které na jaře 1940 na příkaz (Josifa) Stalina provedli příslušníci sovětské tajné služby NKVD.
"Dva zločinné totalitarismy"
Hitler a Stalin chtěli zničit polskou elitu, říká šéf státního Institutu národní paměti (IPN) Janusz Kurtyka. I polský prezident Lech Kaczyäski mluvil o dvou "zločinných totalitarismech". Ve Varšavě se nezapomnělo ani na poválečnou dobu, kdy se Polsko proti své vůli stalo součástí sovětské mocenské sféry.
Ruská média už týdny Polsko obviňují, že bylo Hitlerovým spojencem. Ruská Služba zahraniční rozvědky chce 31. srpna zveřejnit tajné dokumenty, které mají dokládat spolupráci Polska s Třetí říší.
Národně konzervativní opozice v Polsku proto vyzvala vládu, aby v Moskvě proti těmto "lžím" protestovala. Jaroslaw Kaczyäski dokonce žádal, aby pozvánku pro Putina vzala zpět. Ale Tusk zachovává rozvahu. Vláda by se neměla nechat vyprovokovat, řekl premiér. V obou zemích existují síly, které chtějí napětí mezi oběma zeměmi zvyšovat, varoval.
Přes nedávné spory ohledně výkladu historie hodlá Tusk 1. září využít k tomu, aby se Polsko a Rusko přiblížily. Nepřipustí, aby setkání v Gdaňsku vzájemné vztahy zatížilo, upozornil. Ale nechává si možnost zasáhnout pro případ, že by Putinův projev byl sporný. Na Westerplatte se slova chopí jako první a bude doufat, že mu bude stačit promluvit toliko jednou.
