Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Co vypadlo kosmonautům, když zkoumali vesmír? Kolem Země krouží smetiště

Svět

  6:00
MYS CANAVERAL / PRAHA - Je to pár dní, co Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) oslavila své malé velké jubileum. Kolem Země v pondělí ráno uskutečnila svůj stotisící oběh. Podle americké vesmírné agentury NASA urazila za 17 let, po něž už nad našimi hlavami obíhá, vzdálenost rovnající se cestě k Neptunu nebo deseti misím na Mars a zase zpět.

Zbytky i po astronautech. Kolem Země krouží na 20 tisíc předmětů větších než tenisák. Část vytrousili astronauti, další jsou zbytky satelitů a raket. foto: NASA

S přehledem je ISS také největším člověkem vytvořeným objektem na naší oběžné dráze. Ovšem zdaleka ne jediným. Zemská orbita totiž stále více začíná připomínat jedno velké smetiště.

Když v roce 1957 vyslali Sověti do vesmíru první umělou družici Sputnik 1, začala tím cesta lidstva ke hvězdám. Vznikl tehdy také ale jeden dosud nevyřešený problém: co s tím vším, co tam nahoře, stovky kilometrů nad námi, zůstane tiše kroužit jako memento technologických úspěchů i fiasek? Odhozený kus rakety, který vynesl toho říjnového dne roku 1957 sovětskou družici do závratných výšin, byl prvním kusem vesmírného odpadu.

Zubní kartáček a brašna s nářadím

Nezůstal ale osamocen nadlouho. V době první lidské mise do kosmu v podání Jurije Gagarina o čtyři roky později už obíhalo kolem Země na 200 předmětů. A jak gradoval boj o dobývání vesmíru mezi Moskvou a Washingtonem, začala se rychle plnit oběžná dráha dalšími předměty. Vysloužilými satelity, úlomky raketoplánů, vším, co kosmonautům upadlo z rukou při zkoumání dosud neznámého světa i nutných opravách. Kdesi kolem Země tak možná ještě dnes krouží rukavice, dvě kamery, zubní kartáček, či dokonce celá brašna s nářadím.

OBRAZEM: Rekordman Kelly se vrátil z vesmíru téměř po roce. Nafotil neskutečné snímky

A pak jsou tu satelity. Zaúkolované napříč různými oblastmi lidské činnosti a disciplínami, od výzkumu vesmíru, meteorologie, telekomunikace a navigace až po vojenství. Byť už dávno dosloužily, i je čeká letitá jízda po orbitě.

A markantně jich stále přibývá. Podle NASA je možné na oběžné dráze zaznamenat na 20 tisíc předmětů větších než tenisový míček. Těch větších než skleněná kulička pak na půl milionu, od vytroušených šroubků až po odloupnuté kusy nátěru. Menší je možné počítat na miliony.

Závratná rychlost

Věci na oběžné dráze přitom nebrzdí atmosféra. Pohybují se proto závratnou rychlostí nejméně 7,9 kilometru za vteřinu. I ten nejmenší úlomek tak představuje bleskově se blížící projektil schopný napáchat fatální škody. Své o tom vědí i posádky ISS. Nejednou musela vesmírná stanice uhýbat kosmickému odpadu. Přestože je na kritických místech dobře chráněna vrstveným kevlarem a dalšími materiály, i tak musí kosmonauti poměrně často vyrážet na opravy poškozených solárních panelů. A čím dál náročnější je kvůli kroužícím troskám také příprava dráhy letů raketoplánů i pro týmy dole na Zemi.

Dračí ponorka a tchajkonauti. Dříve vysmívaná čínská věda letí raketově vzhůru

S tím, jak do sebe předměty na oběžné dráze nevyhnutelně narážejí, přitom vznikají další a další úlomky. Když se v roce 2009 srazil nefunkční ruský vojenský satelit Kosmos-2251 s americkou telekomunikační družicí Iridium, výsledkem byly dva tisíce dalších úlomků. A o nemalý počet se jich dva roky nato postarala také Čína, když cvičně zlikvidovala svoji družici Feng-jün 1C při testu nové střely. Nutno dodat, že k velké nevoli Západu. USA poslední takovou zkoušku protisatelitní zbraně provedly v roce 1985.

Nad řešením, jak naložit se vším tím vesmírným odpadem, zatím vědci stále tápou. Ti ze švýcarského Lausanne nyní pracují na zvláštní družici, jež by smetí sbírala do záchytné sítě a pak shořela při průletu atmosférou. Jejich kolegové z Japonska zase spekulují o mimořádně výkonných laserech, schopných posunout úlomky do atmosféry, kde by shořely.

Oboje zní ale zatím spíš jako sci-fi. Mezitím se tak kosmonauti snaží alespoň omezit množství odpadu, který vytvářejí. Zatímco posádky na někdejší ruské stanici Mir v letech 1986 až 2001 za sebou nechaly množství nepořádku, když házely pytle ven, na ISS nyní všechen odpad skladují. Míří s ním pak k Zemi zásobovací modul anebo zvláštní kapsle, která v atmosféře shoří.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!