Otázky typu „kdy to konečně skončí?“ přesto logicky zaměstnávají lidi po celém světě. Může se to zdát překvapivé, ale i za současné situace, kdy mnoho států prožívá x-tou vlnu epidemie, vidí mnozí experti blízkou budoucnost v docela růžových barvách.
Jako sezonní chřipka?
„Nemyslím si, že se podaří koronavirus úplně vymýtit, jako se to povedlo třeba v případě spalniček či obrny (...) Domnívám se však, že jej poměrně brzy dokážeme dostat pod kontrolu tak, aby neomezoval základní fungování společnosti,“ řekl před několika týdny televizi NBC Anthony Fauci, hlavní poradce amerického prezidenta ve zdravotnické oblasti.
Zbožná přání a efekt přihlížejícího. Při řešení pandemie se dopouštíme stále stejných chyb |
Leckteří odborníci v souvislosti s koncem koronavirové pandemie hovoří o postupném přechodu do tzv. endemického výskytu, tedy stavu, kdy se nakažlivé onemocnění udržuje v populaci jen v určitých omezených oblastech a na poměrně nízké úrovni.
Podle Timothyho Brewera, epidemiologa z losangeleského Ústavu pro veřejné zdraví při univerzitě UCLA, by taková „transformace“ koronavirové pandemie mohla proběhnout již v roce 2022.
„Nemůžeme prostě dál žít tak, abychom se s tím virem pokud možno vůbec nesetkali, to není realistické. Ale je možné se snažit jeho negativní působení omezit a počítat s tím, že po určitou část roku, tedy v zimě, bude riziko nákazy o něco větší,“ předvídá Brewer s tím, že se podle něj „brzy dostaneme do fáze, kdy koronavirus nebude primárně rozhodovat o tom, zda pracovat z domova či (ne)jít na fotbalové utkání“.
Ani experti se ale neshodnou na tom, jak se do stavu nízkého rizika dostat co nejrychleji a s nejmenšími náklady. Mnozí stále zdůrazňují význam co největšího proočkování populace, jiní ale poukazují na to, že prodělání nemoci, pokud ji přežijete, poskytuje daleko lepší a dlouhodobější ochranu. A někteří sázejí na účinnost nových léků, byť ty dosavadní zatím průlom nepřinesly.
Shoda naopak panuje v tom, že úvahy o konci pandemie podstatně komplikují nové mutace koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2. Nové varianty se totiž chovají jinak než ta základní a než vědci dokážou detekovat jejich skutečnou nebezpečnost, může dojít k nekontrolovatelnému rozšíření. Nové mutace navíc mohou snáze „obcházet“ imunitu nabytou očkováním či proděláním nemoci.
Byznys se nechce vzdát
Budoucí vývoj boje proti koronavirové infekci nejspíš výrazně ovlivní taktika farmaceutických společností, distributorů vakcín i vlivných jednotlivců, pro které znamená pandemie zlatý důl. Respektive půjde o to, do jaké míry budou klienti těchto firem – tedy vlády národních států – odolné vůči lobbingu a jak budou dál směrovat svoji politiku.
Testy v práci i po třetí dávce a rychlejší přeočkování pro všechny dospělé. Vláda se chystá na omikron |
Dnes již panuje shoda na tom, že jednorázové proočkování většiny populace vakcínou proti koronaviru nemůže pandemii porazit. Ještě nedávno byla přitom teze „očkování ukončí pandemii“ většinou odborníků prosazována jako jednoznačná a vlády řady zemí se podle jejich doporučení řídily. Včetně nátlaku na obyvatele, aby se dali „dobrovolně“ naočkovat, a včetně tvrdých opatření proti neočkovaným jedincům.
Za situace, kdy je prokázané, že kvalitní účinnost stávajících očkovacích látek se počítá nejvýše v řádu měsíců a současně jsou ve skladech miliardy dávek vakcín, roste tlak zainteresovaných firem na vlády, aby prosazovaly povinnost opakovaného očkování, možná i několikrát za rok. Na druhou stranu mnoho jiných dobrých možností, jak koronaviru čelit, zatím není.
Zda politici tomuto tlaku podlehnou, či nikoli, podstatně ovlivní budoucí trajektorii pandemie a tím i ekonomickou a sociální kondici velké části lidstva.
