Ležela v přízemí zaklíněná v malé skulině mezi nosníkem a jedním sloupem, když zahlédla světlo baterky a zaslechla hlasy. "Bratře, zachraň mě, zachraň mě," volala o pomoc. I přes značné zoufalství požádala záchranáře, aby ji přinesli jiné oblečení. "To mé bylo roztrhané", vysvětlila. Snímky mladé ženy ve fialových šatech a zářivě růžové šále, kterou záchranáři vynášejí z trosek po neuvěřitelných 17 dnech od kolapsu budovy, pak obletěly svět.
"Snažila jsem se dostat ven, ale nebyla tam žádná průchozí cesta. Objevila jsem čtyři sušenky. Ty jsem snědla. A také nějakou vodu, kterou jsem vypila," cituje server The Daily Telegraph mladou švadlenu.
Žena, kterou zachránili po 17 dnech v troskách zřícené budovy.
"Slyšela jsem volání o pomoc, ale nemohla nic dělat"
Jak mohla přežít tak dlouho na tak málu, navíc v teplotách dosahujících až 35 stupňů Celsia, si nedokáže vysvětlit. "Nevím, jak jsem dokázala přežít. Všechno je vůle Alláhova," svěřila se. Když se zřítilo první patro, byla Rešmi se třemi kolegyněmi. "Nevím, co se stalo, bolela mě hlava. Nikdo z nich nepřežil. Slyšela jsem volání o pomoc, ale nemohla sem pro ně nic udělat," popsala.
Rešmi se do bangaldéšské metropole přestěhovala před třemi lety. Než na začátku dubna nastoupila do textilky na předměstí Rana Plaza, měla za sebou už několik zkušeností z jiných oděvních továren. V Rana Plaza ji nabíldli plat 4700 Taka, přepočtu bezmála 1200 korun měsíčně.
Sedmnáct dní v sutinách. Záchranáři vytahují švadlenu z trosek textilky.
V troskách továrny s textilní výrobou zahynulo více než 1100 lidí. Tragédie se tak zařadila mezi největší neštěstí ve světě od začátku 20. století. Osmipatrový dům se zřítil pět měsíců po požáru v textilní továrně na jiném dháckém průmyslovém předměstí, při němž zahynulo více než stovka zaměstnanců.
