Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svět

Dánové pomáhali sledovat Merkelovou a jiné politiky. Špionážní aféra skrývá i jeden velký paradox

Angela Merkelová foto: ČTK

Doporučujeme
KODAŇ/PRAHA - Informace o spolupráci s americkou službou NSA naznačují možnou souvislost se zbrojní zakázkou z roku 2015, kdy Dánsko rozhodovalo o nákupu nových stíhaček.
  17:30

‚Extrémně závažná záležitost.‘ Evropské země požadují vyšetření zpráv o údajné špionáži NSA a Dánska

Před lety otřásla aféra okolo odposlouchávání klíčových evropských politiků americkou Národní agenturou pro bezpečnost (NSA) důvěrou mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v Evropě. Objektem sledování byl například i mobil německé kancléřky Angely Merkelové.

Teď se objevily nové detaily, které naznačují, že rozsah sledování představitelů formálně spřátelených států byl daleko větší, než se původně zdálo. Americkým zpravodajcům totiž měli podle všeho při získávání dat pomáhat jejich dánští kolegové z vojenské rozvědky FE. Díky nim získala NSA, jež patří pod americké ministerstvo obrany, možnost využívat tajnou odposlouchávací stanici Sandagergardan nedaleko Kodaně. 

Američané tak získali přístup k důležitému internetovému uzlu, v němž se sbíhá několik podmořských datových kabelů zachycujících komunikaci napříč Evropou. Hlavní roli přitom sehrál počítačový program Xkeyscore umožňující se sledovat datové toky podle klíčových slov.

Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová k tomu v pondělí prohlásila, že „systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřípustné“.

Kromě Merkelové byl v hledáčku NSA i tehdejší ministr zahraničních věcí a spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Sledováni byli i politici z Norska, Švédska, Francie nebo Nizozemska. Vlády Švédska a Norska vyzvaly dánské představitele, aby k uveřejněným skutečnostem zaujali stanovisko a podali vysvětlení. Mluvčí německého kabinetu se pouze omezil na konstatování, že Berlín bere nové informace na vědomí.

Špionáž proti vlastní zemi?

Zprávy o nejnovějším vývoji špionážní aféry přineslo během víkendu několik evropských sdělovacích prostředků, včetně veřejnoprávních rozhlasových stanic z Dánska a z Německa či německého listu Süddeutsche Zeitung.

Zapadají do dosud známých skutečností o aktivitách NSA, které odhalil již v roce 2013 bývalý pracovník amerických zpravodajských služeb Edward Snowden. Poznatek, že dánská tajná služba spolupracuje s NSA, není sám o sobě nový. O společných sledovacích aktivitách se psalo mimo jiné i v interní výroční zprávě z roku 2015.

Nové skutečnosti pocházejí od několika informátorů z nitra dánské tajné služby. Podle nich ve filtrech NSA uvízla mimo jiné i čísla z dánských ministerstev zahraničí a financí. To znamená, že dánská služba pomáhala špehovat svou vlastní zemi.

Jedno z vysvětleni může spočívat v tom, že NSA se tak chtěla dostat k informacím souvisejícím s plány vlády v Kodani o nákupu nových bojových letounů v roce 2015. Tehdy se rozhodovalo mezi nabídkami amerických výrobců (Boeing a Lockheed Martin) a švédským koncernem Saab. Vláda si nakonec objednala 27 stíhaček F-35 od Lockheed Martin.