Ostrov je částečně autonomním územím Dánského království a také cílem zájmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který z něj chce učinit součást Spojených států. Tajné služby článek rozezlil, uvedla agentura AP.
Zprávu amerického deníku, který citoval dva nejmenované zdroje, dnes Frederiksenová označila za „drby“. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen už ve středu řekl, že „přátelé se nešpehují“. Kodaň si pak ve čtvrtek na jeho žádost předvolala velvyslankyni USA v Dánsku Jennifer Hallovou Godfreyovou kvůli vysvětlení informací.
WSJ napsal, že několik vysoce postavených amerických činitelů pod vedením šéfky tajných služeb Tulsi Gabbardové minulý týden rozeslalo ředitelům jednotlivých zpravodajských služeb zprávu, která jim nařizuje, aby zjistili více o grónském hnutí za nezávislost a o postojích jeho obyvatel k americké těžbě surovin na ostrově.
Agentury, mezi jejichž nástroje patří sledovací satelity, odposlechy i špioni v terénu, utajovaný pokyn také žádá, aby v Grónsku i Dánsku identifikovaly osoby, které podporují americké cíle na ostrově, píše WSJ. Úřad Gabbardové dnes podle agentury AP zveřejnil prohlášení, že podal na ministerstvo spravedlnosti tři trestní oznámení kvůli únikům informací ze zpravodajské komunity.
„The Wall Street Journal by se měl stydět, že pomáhá aktérům, kteří se snaží podkopat prezidenta tím, že politizují a vypouštějí tajné informace,“ napsala Gabbardová. „Porušují zákon a podkopávají bezpečnost a demokracii našeho národa. Ti, kdo vynášejí utajované informace, budou nalezeni a pohnáni k odpovědnosti,“ dodala.
Trump Grónsko označuje za klíčové pro americkou i mezinárodní bezpečnost. V americkém Kongresu v březnu mimo jiné prohlásil, že Amerika získá Grónsko tak či onak. V nedávném rozhovoru s médii nevyloučil ani použití síly.
Představitelé Dánska i Grónska ovšem tvrdí, že o své budoucnosti mohou rozhodnout jen sami Gróňané. Drtivá většina obyvatel ostrova se odmítá stát součástí USA, současně však zjišťují, že musí opatrně našlapovat mezi jasným odmítnutím amerických ambicí a snahou udržet dobré vztahy se svým tradičním spojencem, uvedla agentura Reuters.
V minulosti se přitom objevily zprávy, že dánské tajné služby pomáhaly Spojeným státům špehovat někdejší německou kancléřku Angelu Merkelovou a další politiky. Dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR) v květnu 2021 uvedla, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) v letech 2012 až 2014 využila spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou ke špehování vysoce postavených evropských politiků. V té době byl americkým prezidentem demokrat Barack Obama.
Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová v květnu 2021 na dotaz novinářů zprávu DR odmítla komentovat a označila ji za spekulace. „Mohu jen obecněji říct, že tato vláda zastává stejný postoj jako vyjádřil bývalý premiér z let 2013 a 2014 - systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřijatelné,“ uvedla tehdy.
