Levicový blok získal ve 179členném parlamentu 87 křesel. Díky mandátům z Grónska, kde často vítězí levicoví kandidáti, by mohl mít většinu, uvedla DR. Veřejnoprávní stanice DR přitom před sečtením hlasů predikovala, že levicový blok obsadí pouze 85 křesel.
Reuters uvádí, že většina pro uskupení z levé strany politického spektra bude pravděpodobně pro Frederiksenovou znamenat dilema. Premiérka se před volbami vyslovovala pro vznik široké koalice napříč tradičním levo-pravým rozdělením. Dánsko podle ní potřebuje v době mezinárodní nejistoty politickou jednotu. Podobně jako další evropské země se potýká s vysokými cenami energií a rostoucí inflací v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu
 |
Frederiksenová stojí od roku 2019 v čele menšinové sociálnědemokratické vlády, která se v parlamentu většinou spoléhá na podporu levicově orientovaných stran, ale třeba v otázkách přísné migrační politiky i na hlasy pravice.
Předčasné volby ohlásila v října pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu, Radikální liberální strany.
Frederiksenová byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až 17 milionů norků, chovaných v této severské zemi na kožešinu.
Očekávalo se, že klíčovou roli při formování příští vlády by mohla sehrát nová centristická strana Umírněných, kterou jen několik měsíců před volbami založil expremiér Lars Lökke Rasmussen. Ta obsadila třetí místo za Sociálnědemokratickou stranou a Rasmussenovou bývalou Liberální stranou Venstre.
Volby se konaly v době, kdy se Dánsko podobně jako další evropské země potýká s vysokými cenami energií a rostoucí inflací v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tato témata také vévodila předvolební kampani.
Dánové před dvěma roky vybíjeli norky kvůli covidu:
26. listopadu 2020 |
