18. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Dary na Notre-Dame si miliardáři mohou odepsat z daní. Macron mezitím chystá ‚velký třesk‘ namířený proti elitám

Pařížská katedrála Notre-Dame po ničivém požáru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pařížská katedrála Notre-Dame po ničivém požáru. | foto: Reuters

PAŘÍŽ/PRAHA Francouzští miliardáři se předhánějí v darech na obnovu katedrály, zatímco Francie čeká na Macronův projev, který mu má přinést popularitu. Podle médií slíbí změnu voleb do parlamentu i konec elitářské školy.

„Hodnota přislíbených darů na rekonstrukci katedrály Notre-Dame dosáhla téměř miliardy eur (25,7 miliardy korun),“ uvedl ve středu televizní moderátor Stéphane Bern. Francie se postupně skládá na obnovu památky, kterou v pondělí zničil masivní požár. A miliardáři se postupně předhánějí v darech.

Zatím na prvním místě zatím s dary 200 milionů eur stojí rodina Berrencourt-Meyersových dědiců společnosti L’Oreal a rodila Arnaultových, kteří vlastní skupinu LVMH (Moët Hennesy Louis Vuitton).

Po 100 milionech eur hodlají věnovat miliardář François-Henri Pinault, šéf mezinárodní luxusní skupiny Kering, a energetická společnost Total. Miliardář Marc Ladreit de Lacharrière pak nabídl 10 milionů eur na renovaci spadlé štíhlé věže Notre-Dame, stejně jako rodina Bouygues. Členové rodiny Decaux pak přislíbili 20 milionů eur.

Požár pařížské katedrály Notre-Dame.
Davy novinářů den po vypuknutí ničivého požáru před chrámem Notre-Dame.

Francouzské sdružení pojišťoven podle deníku Le Monde potvrdilo, že chrám pojištěný nebyl, neboť jej vlastní stát, který je tím pádem i pojišťovatelem. Tento systém je ve Francii uplatňován od konce 19. století a za opravy tak zaplatí stát. I tak ale některé pojišťovny přispějí na renovaci, jako například společnost Axa, která dá 10 milionů eur, či Crédit Agricole, jež věnuje 5 milionů. Mimo soukromých společností a miliardářů se na financování obnovy chtějí podílet i města.

Pařížská radnice na renovaci chrámu uvolnila 50 milionů a region Île-de-France deset milionů eur. V řádech milionů budou také dosahovat dary z Rennes, Nantes, Bordeaux či Toulouse. Příspěvky však přicházejí i od menších farností. 500 dolarů daruje na renovaci i francouzský videoherní gigant Ubisoft, který památku zvěčnil ve své populární pseudohistorické sérii Assassins Creed, která se odehrává i za Velké francouzské revoluce.

Lehce negativní nádech všem štědrým darům od miliardářů však dává fakt, že jde ve většině případů o příspěvky, které si mohou boháči odepsat z daní až do výše 66 procent výsledné částky. V některých případech, jako například u ropné firmy Total, která má v plánu věnovat na rekonstrukci sto milionů eur, je dokonce možné odepsat z daní celou částku, jelikož v roce 2016 podle deníku Libération vydělala 30 miliard eur a v průběhu 5 let si tak může z daní odepsat na dobročinné účely až 150 milionů eur. Výjimku tvoří miliardář Pinault, který předem ohlásil, že si dar z daní neodepíše.

Pařížská katedrála Notre-Dame po ničivém požáru.

Pařížská katedrála Notre-Dame po ničivém požáru.

Právě proti systému, který značně nahrává bohatým a ignoruje menší podnikatele, probíhají ve Francii od poloviny listopadu protesty tzv. hnutí žlutých vest. S tím měl pomoci projekt celonárodní debaty, z jejíchž výsledků vyplynulo, že Francouzi chtějí snížit daně a upravit valorizaci důchodů. Macronova pondělní promluva k národu jim měla ukázat, že je prezident vyslyšel a změny připravil.

Macronův „velký třesk“

Nakonec však na projev nedošlo, právě kvůli zmíněnému požáru, a Francouzi tak nadále čekají. Unikají však již první informace a podle informací deníku Le Monde a televize RTL připravoval šéf francouzského státu „opravdový institucionální velký třesk“. Chce změnit počet zastupitelů v Národním shromáždění i senátu, změnit stávající politický systém z většinového na poměrný, aby v parlamentu byly zastoupeny i menší strany, zjednodušit pravidla pro zavedení referenda i umožnit teoretickou možnost zavedení referenda na základě žádosti občanů, což požadovali zástupci „žlutých vest“.

Macron se zároveň zavázal, že během jeho vlády nebude zavřena kvůli úsporám žádná škola ani nemocnice. Francouzům pak ustoupí i v otázce daně z příjmu. Nejvíce kontroverzní záležitostí v elitářské francouzské společnosti pak může být omezení vlivu studentů a absolventů elitní školy Ecole National d’Administration (ENA), jejímiž vzdělávacími programy prošli v posledních letech téměř všichni vysocí vládní úředníci a prezidenti. Prezident podle deníku Le Figaro chce dokonce celou instituci zrušit, aby se omezila spřízněnost politických elit na základě společného studia.

Zmíněnému požadavku veřejnosti na valorizaci nízkých důchodů chce prý Macron také vyjít vstříc. Mezi lety 2019 a 2020 by důchody měly vzrůst o 0,3 procenta. Elysejský palác zatím tyto informace nepotvrdil a Francie tak stále čeká na Macronův zřejmě nejdůležitější projev ve funkci prezidenta.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky