Pocházeli z vesnice Kirovskij ležící v Primorském kraji na východní Sibiři. Andrej Suchorada se zastřelil 11. června 2010. Bylo mu třiadvacet let. Saša Sladkych byl o dva roky mladší. Následoval příkladu svého kamaráda jen několik vteřin po něm. Ostatní členové skupiny, která si říkala Primorští partyzáni, se vzdali policejnímu komandu. Z bytu v Ussurijsku, který obklíčili speciální jednotky podporované vrtulníky, vyšli s rukama nad hlavou a porušili tak dohodu, kterou si dali ve chvíli, kdy už tušili, že není úniku: „Nesmí nás dostat živé.“ Dostali.
‚Mňau, tak zatím...‘ V Rusku se šíří sebevraždy dětí inspirované sociálními sítěmi |
Jenže rodiče mrtvých přišli s jinou verzí – jde o policejní spiknutí a jejich synové nespáchali sebevraždu, ale byli zastřeleni. Celé obvinění je vymyšlené. Zbývajícím mladíkům přišili všechny nevyjasněné vraždy v Primorském kraji, aniž by se obtěžovali s důkazy. Korupcí zdevastovaná ruská policie kryje obchod s drogami i prostituci a v některých oblastech se stala součástí podsvětí a má nulovou důvěru občanů. S tím souhlasila i podstatná část ruské veřejnosti.
Ve stopách Robina Hooda
Pětici mladých mužů hrozily vysoké tresty – za vraždy policistů, loupežná přepadení, krádeže, výtržnictví. Ve čtvrtek po vleklých soudních procesech soud ve Vladivostoku všechny, kteří se dožili 28 .července 2016, zprostil viny.
Court overturns conviction of Primorsky Partisans—cop killers to some, Robin Hoods to others https://t.co/HQ3gmzR3gY pic.twitter.com/tr6UmxJHoY
— Alec Luhn (@ASLuhn) 28. července 2016
Mnoho Rusů je považovalo za hrdiny, Robiny Hoody ruského východu, jiní v nich viděli obyčejné vrahy. První, kdo je prohlásil za nevinné oběti policejního spiknutí, byla 20. července 2016 porota vladivostockého soudu.
Ve čtvrtek se k ní přiklonili i soudci. Vadim a Alexandr Kovtunovi, Alexej Nikitin, Maxim Kirillov a Vladimir Iljutikov si hlasitě oddechli. Vítězství na celé čáře. „To jsme opravdu nečekali,“ sdělili zjevně překvapení „partyzáni“.
Kde leží vina?
Podle obžaloby začali mladíci přepadat policejní stanice v roce 2009. Skrývali se v tajze, policisté se jich báli, občané z jejich řádění vinili státní struktury. Jenže dodnes není jasné, jaký podíl viny má každý z členů skupiny. Vyšetřovatelé se s důkazy příliš nezabývali a spoléhali na to, že ruské soudy zpravidla nikoho neosvobodí.
Vypráví strašlivý příběh ruských vězení. Objevila v nich ty, o nichž nevěděl ani Kyjev |
Vůdcem bandy měl být Saša Kovtun. V prvním procesu ho soud poslal na doživotí do trestanecké kolonie. Stejný trest stihl ještě dva jeho kumpány, zbývající dostali pětadvacet let. Odvolali se a udělali dobře. Nejvyšší soud shledal, že vina „partyzánů“ v řadě případů nebyla dokázána. Vše vrátil nižší instanci. Včera padl další verdikt. Alexej Nikitin a Vadim Kovtun byli dokonce ihned v soudní síni osvobozeni. Zbývající členové skupiny jsou podezřelí ještě z dalších zločinů, a tak zůstávají za mřížemi.
Jak uvedl komentátor rozhlasové stanice Echo Moskvy Anton Orech, o existenci Primorských partyzánů není pochyb. Pochyby panují o tom, co vlastně tito mladí lidé spáchali a proč. Podle Orecha je v zemi, kde policejní generálové berou milionové úplatky, celkem logické, že se objeví skupina „lidových mstitelů“.
