Vznik Živé Itálie je i na divoké poměry italské politiky výjimečný. K rozkolu v PD totiž dochází jen pár dní poté, co získal důvěru nový kabinet vedený staronovým premiérem Giuseppem Contem a složený z populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) a právě Demokratické strany.
Toto překvapivé koaliční spojenectví vzniklo poté, co předchozí Conteho vládu „shodil“ ambiciózní ministr vnitra Matteo Salvini, šéf krajně pravicové Ligy (Lega) v očekávání nových voleb. Salvini se však přepočítal a dohoda mezi jeho politickými soupeři (kteří jen o pár týdnů dříve prohlašovali podobnou koalici za „nemožnou“) jej poslala místo na premiérské křeslo do opozice.
„Vládu budeme podporovat“
O vnitřním napětí v PD se spekulovalo již od března, kdy do čela partaje nastoupil Nicola Zingaretti, představitel levicového křídla strany. Stalo se tak poté, co Zingaretti ve stranických volbách porazil mimo jiné Renzim podporovaného kandidáta Roberta Giachettiho. Zkušený politik Renzi, který vedl PD v letech 2013 až 2018, sice od té doby Zingarettimu navenek neškodil, nicméně byl to právě on, kdo vystupoval jako nejviditelnější tvář strany při vyjednávání o nové koalici s M5S.
Italský prezident pověřil úřadujícího premiéra Conteho sestavením nové vlády |
„Vítězství, kterého jsme dosáhli proti populistům a Salvinimu, bylo významné pro záchranu Itálie, ale samo o sobě nestačí (...) Nastal čas vytvořit nový subjekt, mladý a inovativní, který bude přicházet s novými idejemi pro Itálii a Evropu,“ napsal Renzi počátkem týdne na Facebooku a předznamenal tím směřování Živé Itálie. Ta má stát v politickém středu a být liberální, proevropská.
Renzi telefonicky ujistil premiéra Conteho, že Živá Itálie bude podporovat čerstvě vzniklou koalici s tím, že vznik strany má „zvýšit podporu koaličního projektu mezi voliči“. Jde však o pouhou proklamaci a závazný dokument o takové podpoře neexistuje.
Premiér byl Renziho oznámením viditelně zklamán a prohlásil, že by uvítal, kdyby byl o plánu na vznik nové strany informován ještě před utvořením nové vlády. Zaskočen byl i Zingaretti. „Štěpit stranu je chyba, zejména v této době, kdy na naší síle a jednotě závisí kvalita italské demokracie,“ řekl šéf PD.
Koalice ztrácí většinu v Senátu
Síla, s níž Živá Itálie vstupuje na politické kolbiště, není zanedbatelná – strana má v italském parlamentu aktuálně přes 40 poslanců a senátorů a očekává se, že jejich počet může ještě růst. Většina z nich přešla z PD, přidalo se ale i několik jednotlivců z dalších stran včetně jedné senátorky z pravicové strany Vzhůru, Itálie! (Forza Italia) expremiéra Silvia Berlusconiho. Mezi „přeběhlíky“ jsou také dvě ministryně Conteho kabinetu.
Expremiér Renzi končí končí v čele italských demokratů. Oznámil rezignaci |
I přes Renziho ujištění, že Živá Itálie bude vládu podporovat, se vznikem nové strany situace v italském parlamentu komplikuje. Rozštěpením PD totiž Conteho vládní koalice technicky ztratila většinu v Senátu a bude se nyní muset spoléhat také na podporu zákonodárců z krajně levicové strany Svobodní a rovní (Liberi e Uguali, LeU), respektive z řad nezařazených senátorů. V dolní komoře se koaliční většina smrskla na minimum.
Podle Franka Pavoncella, profesora politických věd na římské Univerzitě Johna Cabota, ani tak zatím není důvod k panice. „Nemyslím si, že by Renzi chtěl tlačit politickou scénu k novým volbám, není to v jeho zájmu. Spíš bude konstruktivní, tak aby vláda pokud možno přežila až do konce svého mandátu,“ domnívá se profesor.
