„Žádný smír bez spravedlnosti!“ skandují v ulicích amerického města Minneapolis stovky demonstrantů. V pozadí za nimi hoří obchody s alkoholem. Město zažívá již několikátý den neklidu. Policisté zde totiž v pondělí zabili při zatýkání 46letého černocha George Floyda. Želízka mu strážci zákona nasadili kvůli podezření, že se pokusil zaplatit padělaným šekem.
Minneapolis v plamenech. Demonstranti zapálili policejní stanici, Trump chce vyslat vojáky |
Jeden z policistů mu během zatýkání klečel na krku, přestože zatčený říkal, že nemůže dýchat, a prosil zasahujícího, aby ho nezabíjel. Podle policejní zprávy se Floyd strážníkům vzpouzel a byl pod vlivem alkoholu či drog. Videozáznam z bezpečnostní kamery obchodu však ukázal, že se muž nijak zatčení nebránil.
„Byla to jednoznačně vražda,“ uvedl v televizi Fox News bývalý prokurátor a republikánský kongresman Trey Gowdy. „Klečel na něm a nic mu nehrozilo. Vždyť měl ruku v kapse. Kdo má panebože ruku v kapse, když se cítí ohrožen? A pod kolenem toho muže utíkal život,“ dodal.
Ve středu tak vypukly masivní nepokoje. Lidé v noci na čtvrtek zapálili barikády a došlo na rabování. Policie se na některých místech pokusila dav rozehnat slzným plynem a gumovými projektily, ale ani to příliš nepomohlo. „Bojíme se, jak přečkáme noc,“ řekla deníku The Washington Post jedna z obyvatelek města.
Policejní zaujatost
Její obavy byly namístě. V noci na pátek se totiž situace opakovala a demonstranti zašli mnohem dál. Kolem jedenácté hodiny večerní (5.00 SELČ) se protestující dostali do policejní stanice ve 3. okrsku, a zatímco ji někteří demolovali a sprejovali na zeď uvnitř nadávky, rozhodli se ji další zapálit.
Podle mluvčí minneapoliské policie raději všichni strážníci opustili budovu „v zájmu bezpečnosti našich zaměstnanců“. Stovky lidí venku skandovaly jedna z posledních slov George Floyda: „Nemohu dýchat!“ Deník The Washington Post upozorňuje, že v okolí stanice nebyli žádní policisté.
  |
Prezident Donald Trump během noci nazval demonstranty v Minneapolisu „gaunery“ a navrhl poslat do města armádu. „Když začne rabování, začne střílení,“ napsal šéf Bílého domu na Twitteru. Síť uvedla, že příspěvek glorifikuje násilí, což je proti jejím pravidlům, v zájmu informovanosti veřejnosti jej ale nestáhla. Trump také pohrozil demokratickému starostovi Jacobu Freyovi, že pokud „nedostane město pod kontrolu“, pošle do Minneapolisu Národní gardu. Guvernér státu Minnesota Tim Walz přitom již ve čtvrtek poslal do sousedního hlavního města St. Paul Národní gardu o síle 500 vojáků, která hlídá i přilehlé minneapoliské komunity.
FBI mezitím začala smrt George Floyda vyšetřovat a všichni čtyři policisté, kteří se na jeho zatčení a smrti podíleli, byli propuštěni. Nebyli však stále zatčeni, což požadují demonstranti. V noci na čtvrtek již menší dav poklidně protestoval před domem Dereka Chauvina – policisty, který klečel Floydovi na krku.
V pátek pak byl policista, po jehož zásahu zemřel Floyd, obviněn z vraždy a zabití. Prokuratura navíc očekávala obvinění i dalších třech policistů.
Zaujatí strážníci
Násilné protesty v Minneapolisu se daly podle médií očekávat. Ve státě Minnesota dlouhodobě panuje nerovnost. Afroameričané mají horší příjmy, jen 24 procent z nich si může dovolit vlastní bydlení (běloši v 76 procentech) a jen 20 procent má vysokoškolské vzdělání. Banky často odmítají černochům půjčit peníze a situaci rozhodně nepomáhají napjaté vztahy mezi policií a černošskými komunitami.
(Video ze zatčení Philanda Castileho - obsahuje drastické záběry):
Podobná situace je však napříč celými USA. Bezpečnostní složky často kontrolují občany jen na základě rasy (v Kalifornii například tvoří černošská populace jen devět procent, přesto představuje 28 procent při policejních kontrolách). Kvůli policejnímu násilí na Afroameričanech dokonce v roce 2013 vzniklo masové hnutí Black lives matter, jehož protesty paralyzovaly o rok později velká americká města.
Případ George Floyda rozhodně není ojedinělý. Od začátku roku proběhlo médii hned několik případů, kdy policie zabila neozbrojené černochy. Posledním byl případ Breonny Taylorové, již policie zasáhla osmi ranami v jejím bytě v kentuckém Louisvillu.
Policie v USA zastřelí ročně kolem tisíce lidí (1099 v roce 2019, 996 v roce 2018). Přibližně čtvrtinu z nich představují černoši, přestože tvoří jen třináct procent americké populace. V 17 procentech případů nejsou zastřelení Afroameričané ozbrojeni.
Demonstrace i přes zákaz vycházení
Starosta amerického Minneapolisu Jacob Frey vyhlásil ve městě noční zákaz vycházení v obavách z pokračujících protestů, které vypukly v reakci na pondělní smrt černocha George Floyda. Ten zemřel v metropoli státu Minnesota poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku. Demonstrace ale ve městě pokračovaly i po pátečních 20:00 místního času (sobotních 3:00 SELČ), kdy začal zákaz vycházení platit. Protestní akce za práva menšin a proti policejnímu násilí se konaly v pátek také v řadě dalších amerických měst, napsala agentura AP.
V Detroitu zemřel jeden z protestujících, někdo z projíždějícího auta střílel do davu |
Na televizních záběrech bylo vidět, že demonstranti procházejí ulicemi Minneapolisu, ačkoli mezi 20:00 a 6:00 místního času (mezi 3:00 a 13:00 SELČ) je stanoven zákaz vycházení. Policisté nakonec proti davu zasáhli slzným plynem, gumovými projektily a ohlušujícími granáty. Zákaz vycházení má platit také následující noc. V tu dobu se podle starosty Freye nesmí pohybovat venku nikdo kromě pracovníků záchranných složek, lidí potřebujících lékařskou pomoc, těch, kteří prchají před nebezpečím, a bezdomovců. Tomu, kdo nařízení poruší, hrozí pokuta až 1000 dolarů nebo až devadesátidenní vězení.
Ve Phoenixu, Denveru, Las Vegas, Los Angeles, New Yorku a dalších městech se v pátek večer shromáždily v ulicích tisíce demonstrantů, kteří žádali pohnání viníků ke spravedlnosti. „Říkal, že nemůže dýchat. Spravedlnost pro George,“ citovala agentura AP jeden z transparentů. „Bez spravedlnosti nebude klid,“ skandovali protestující jinde.
V Atlantě po několika hodinách poklidných demonstrací začala část rozhořčeného davu rozbíjet policejní auta a jedno z nich zapálila. Radikální demonstranti rovněž nastříkali sprej na logo televize CNN na jejím sídle. Na policisty útočili radikálové láhvemi a vyzývali je, aby „opustili své zaměstnání“.
