Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Děsivá Operace Cóndor zahubila 50 000 lidí. Nyní padne verdikt nad viníky

USA

  9:43
BUENOS AIRES - V Argentině mají být v pátek vyneseny rozsudky v tříletém soudním procesu s dvacítkou důstojníků a funkcionářů, kteří se v 70. a 80. letech podíleli na likvidaci politických oponentů tehdejšího vojenského režimu. Jde o první proces, v němž jsou obžalovaní kromě zločinů proti lidskosti a dalších trestných činů souzeni i ze spiknutí několika jihoamerických zemí v rámci Operace Cóndor.

Odhaduje se, že během vražedného postupu vojenské vlády vůči levicové opozici, označovaného jako špinavá válka, bylo zajatým matkám při porodu ukradeno kolem 500 dětí. Ty pak byly nezákonně svěřeny na výchovu jiným rodinám. foto: TwitterReprofoto

Tato operace, při níž bylo zabito na 50 000 lidí, proslula mimo jiné takzvanými lety smrti. Při nich byli političtí oponenti několika jihoamerických diktatur shazováni z letounů do moře. Za zločiny v konkrétních případech již byli někteří v různých zemích odsouzeni. V tomto procesu se prokuratura snaží dokázat zejména to, že akce byly koordinované na základě Plánu Cóndor. Ten podepsali v roce 1975 v Santiagu de Chile šéfové tajných služeb Chile, Argentiny, Bolívie, Uruguaye a Paraguaye.

Proces začal v březnu 2013 a původně se týkal 32 obžalovaných. Páteční verdikt si za přítomnosti pozůstalých, kteří přijeli z různých koutů světa, vyslechne jen 17 obžalovaných. Někteří byli obvinění zproštěni, jiní zemřeli.

Mučeí a únosy dětí

Dva měsíce po zahájení procesu zemřel například argentinský diktátor Jorge Videla, který byl již dříve odsouzen za zločiny proti lidskosti, mučení a únosy dětí. Ty byly odebírány vězněným matkám a dávány k adopci.

Kradli děti politickým vězňům. Argentina soudí lékaře z dob junty

Vynesení trestu, jímž může být až 25 let vězení, by si měl vyslechnout rovněž bývalý argentinský prezident Reynaldo Bignone. Ten byl odsouzen už v několika jiných procesech za podíl na únosech a mučení. Obžalovaní jsou až na jednoho všichni Argentinci. Bývalému zaměstnanci uruguayské tajné služby Manuelovi Corderovi hrozí 25 let vězení za podíl na únosu celkem 11 lidí.

O Plánu Cóndor se širší veřejnost dozvěděla počátkem 90. let, kdy byly v Paraguayi objeveny tajné dokumenty tamní policie. První případ se podle argentinské tiskové agentury Télam dostal před soud v roce 1999, kdy stížnost vznesly paraguayské a chilské oběti. V souvislosti s Operací Cóndor byl obviněn i někdejší chilský diktátor Augusto Pinochet, jehož stíhání ale chilský soud v roce 2005 zastavil ze zdravotních důvodů.

Souzeni mají být i Američané

Před soud by se měli dostat i někteří dřívější představitelé Spojených států. Advokát obětí Luz Palmas tvrdí, že o zločinných praktikách vojenských režimů v jižní Americe věděl i tehdejší ministr zahraničí USA Henry Kissinger. „Jsou-li věci, které je třeba udělat, udělejte je rychle. Pak se ale rychle vraťte k normálním postupům,“ napsal podle Palmase Kissinger v 70. letech svému argentinskému protějšku.

Pinochetův režim: ekonomická stabilita, jíž padly za oběť tisíce lidí

Argentinský prokurátor Pablo Ouvia ale tvrdí, že neexistuje konkrétní dokument, z něhož by vyplývalo, že vláda USA tyto akce podporovala. Nicméně dodal, že by se asi mohlo dokázat, že v raném stádiu Operace Cóndor americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) o existenci plánu věděla.

Autor: