Kalný vzduch zimního rána prořízne melodický, amplionem zkreslený hlas. Nese se z nedalekého reproduktoru a upozorňuje věřící, že nastal čas vystoupit z denního shonu a naplnit jeden z pilířů islámu: salát čili rituální modlitbu. Místo ze štíhlého minaretu však zní z fádní, jednopatrové budovy. A ta nestojí v muslimské zemi, ale v michiganském Hamtramcku.
Město na severu USA se v roce 2004 stalo vůbec první americkou obcí, která na svém území povolila tradiční svolávání k modlitbě (adhán). Kontroverzní krok tehdy rozvířil vzrušenou debatu a přinesl Hamtramcku značnou publicitu. Místo, jež se z někdejšího srdce polské komunity ve Státech změnilo v muslimskou enklávu, je zkrátka atraktivní téma – tím spíš po nedávných volbách, které radnici otevřely většinově muslimskému zastupitelstvu.
Od Poláků k muslimům
Hamtramck kdysi založili němečtí osadníci, ale v první polovině minulého století zažil demografickou revoluci. Rozkvět automobilového průmyslu nalákal tisíce imigrantů z východní Evropy, především z Polska, a právě Poláci v Hamtramcku postupně zapustili tak hluboké kořeny, že na začátku 70. let tvořili drtivou většinu populace. V ulicích zurčela polština, v krámcích se prodávaly koblihy a ikona Poláků, zesnulý papež Jan Pavel II., město navštívil dokonce hned dvakrát.
‚Přišla v míru,‘ přesto byla muslimka z Trumpova mítinku vyloučena |
Jenže pak východoevropský tok zlenivěl a ustoupil mladšímu a dravějšímu. Do Hamtramcku začali proudit přistěhovalci z celé řady muslimských zemí, od Bosny přes Irák až po Pákistán či Bangladéš, a tvář města se opět proměnila. Otázka, která nyní leckoho trápí, zní: jak radikální ta proměna byla?
Až příliš, bijí mnozí na poplach. Adhán vytlačil z ulic tradiční melodii katolických zvonů, říkají, a muslimové vzbuzují oprávněné obavy, tím spíš, když teď mají na své straně radnici. Někteří se dokonce obávají, že na obzoru číhá právo šaría. Americká média citují hlasy znepokojených hamtramckských penzistů, The Washington Post v reportáži varoval, že město v okolí mešit zakázalo prodej alkoholu, a neméně prestižní CNN zahájila rozhovor s (polskou) starostkou města Karen Majewskou sugestivním dotazem: „Máte strach?“
Muslimové i křesťani vyznávají stejného boha, řekla učitelka. Suspendovali ji |
Starostku tím ovšem konsternovala. „Pomyslela jsem si: ‚Do háje, cože?!‘ Nikdy by mě nenapadlo, že tématem rozhovoru může být strach,“ popsala v rozsáhlém rozhovoru pro týdeník The Polish Weekly.
Vysněný příběh
Majewská totiž trvá na tom, že mediální obraz Hamtramcku není ničím jiným než mozaikou poskládanou ze střípků zkreslených informací. „Existuje příběh o Hamtramcku a muslimech, po němž média touží. Chtějí konflikt a úzkost, Poláky, co nemají rádi muslimy a naopak. Ty články píší lidé, kteří do našeho města nikdy nevkročili,“ rozzlobila se starostka.
Na doklad svých slov vysvětlila, že kupříkladu zákaz prodeje alkoholu se nevztahuje jen na mešity, ale na veškerá místa víry a školy - nehledě na to, že obchod s lihovinami není v kompetenci města, ale plně v rukách státu Michigan.
Help Hamtramck's museum with a night of pub trivia via @MichaelJackman https://t.co/J1tt5FMBdq pic.twitter.com/MBeTID4qZX
— Detroit Metro Times (@metrotimes) 15. Leden 2016Redukovat Hamtramck na „polský“ a „muslimský“ tábor je podle Majewské trestuhodná chyba. Dnešní populace města je skutečně většinově muslimská, místo jednolité skupiny tu však žije přes dvacet velkých etnických skupin a zní přes třicet jazyků. Konflikty nutně vznikají, jenže: „Z každodenních situací. Rodí se v každém společenství bez ohledu na etnicitu nebo víru. Vykládají je jako etnické, protože je to jednoduché,“ míní starostka.
A dodává: „Lidé zvenčí chtějí vyprávět o městě nepřátelství a antagonismu. Hledají cesty, jak naše odpovědi zasadit do narativu, který už předtím sami vytvořili – vědí, že tím přilákají publikum. Ale skutečný příběh Hamtramcku zní: navzdory etnickým, jazykovým a náboženským rozdílům tu nakonec vždy všechno vyřešíme. Místní se naučili, jak vedle sebe žít, a ti, kteří to nezvládli, odešli.“
