19. listopadu 2018 18:41 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Švédské dilema: měly by být dětské nevěsty z řad migrantů rozvedeny?

Migranti (Ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Migranti (Ilustrační foto) | foto: Reuters

Stockholm Mezi tisíci dětských migrantů, kteří uprchli do Švédska z válkou sužovaných zemí, jsou také mladé dívky, jež představují pro tuto severskou zemi velké dilema - jsou totiž vdané. Měla by země přijmout takovéto svazky, ačkoli jsou na základě švédských zákonů nelegální a mohou vystavit dívky celoživotnímu zneužívání? Nebo by měly být tyto páry rozvedeny, což může utrpení těchto dívek a jejich izolaci dál prohloubit?

Se stejným problémem jako Švédsko se potýkaly i další evropské země, jako je Německo, Dánsko a Nizozemsko, které od migrační krize z roku 2015 již své zákony přezkoumaly. Švédsko sňatky osob mladších 18 let zakazuje. Zahraniční manželské svazky nezletilých jsou uznávány, pokud jsou legální v zemích, kde byly uzavřeny.

To se má nyní změnit. Podle zákona, který by měl vstoupit v platnost v lednu, Švédsko zneplatní všechny sňatky nezletilých. Aktivisté bojující za lidská práva to vítají.

„Slyšíme o těchto případech neustále,“ řekla agentuře Reuters Sara Mohammadová, zakladatelka organizace GAPF, která vede kampaň proti zločinům ze cti. „Musíme tyto dívky chránit. Švédsko musí světu ukázat, že dětské sňatky nejsou v pořádku,“ dodává.

Debata o tomto tématu ve Švédsku přichází v době, kdy světoví vůdci usilují o globální vymýcení dětských sňatků do roku 2030. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) je po celém světě každoročně provdáno 12 milionů dívek mladších 18 let, což zbavuje oběti možnosti vzdělání a zvyšuje riziko, že budou vystaveny domácímu a sexuálnímu násilí.

Mohammadová přišla do Švédska v roce 1993. Uprchla z Iráku, kde se ji její bratr pokusil zastřelit kalašnikovem, když ve svatební den utekla, aby neskončila jako dětská nevěsta.

„Pokud Švédsko tato manželství zakáže, většina dívek se již ke svým manželům nevrátí,“ řekla Mohammadová. „Vláda musí dát těmto dívkám najevo, že je ochrání,“ poznamenala.

Během migrační krize patřilo Švédsko k nejvstřícnějším zemím. Od roku 2012 zde požádalo o azyl na 400 000 lidí. Neexistují ale žádné všeobecné údaje, které by ukázaly, kolik je mezi příchozími nezletilých v manželských svazcích. V roce 2016 švédský imigrační úřad uvedl, že zaznamenal 129 provdaných dívek a tři ženaté chlapce. Většina z nich pochází ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu. Podle Mohammadové je ale skutečný počet „podstatně vyšší“.

Snahy zpřísnit zákony o rodině ve Švédsku následují poté, co byla podobná opatření zavedena v Německu. To od roku 2014 přijalo více než 1,6 milionu žadatelů o azyl, hlavně z Blízkého východu a z Afriky.

Německo v roce 2016 informovalo o téměř 1 500 dětech z cizích zemí žijících na německém území, které ve svých dokladech uváděly, že jsou v manželském svazku. Minulý rok Německo veškerá manželství osob mladších 18 let prohlásilo za nezákonná.

Švédské úřady se v přístupu k vdaným nezletilým dívkám potýkají s řadou potíží. Expertka na tuto problematiku ve vládním úřadu pro zdraví a sociální záležitosti Tina Tryggová upozornila, že většina těchto dívek má děti. Sociální úřady proto musejí hledat rovnováhu mezi pomocí mladé matce, která často nežije šťastným manželským životem, a dětmi, v jejichž zájmu je, aby je vychovávali oba rodiče.

Švédské úřady vydaly pro nově příchozí migranty informační přehled týkající se dětských sňatků. Píše se v něm, že sex s dětmi mladšími 15 let je zločinem, i když je dítě registrováno v manželství. Sex bez výslovného souhlasu obou partnerů - a to i v manželství - znamená znásilnění. A kterákoli osoba má právo na rozvod, i když s tím manžel či manželka nesouhlasí.

Dětské sňatky však nejsou ve Švédsku ničím novým. Zinat Pirzadehová, která působí v jedné ze škol ve Stockholmu jako poradkyně při výběru zaměstnání, říká, že každý rok zmizí některé Švédky z rodin cizího původu, aby se později ukázalo, že byly provdány v domovských zemích svých rodičů.

Pirzadehová, která byla v 16 letech provdána v rodném Íránu a pak trpěla řadu let násilnostmi, uvedla, že politici a další představitelé se často bojí na tento problém upozornit, aby nebyli označeni za rasisty nebo islamofoby.

Pirzadehová je přesvědčena, že přijetí nového zákona je nesmírně důležité. „Dítě má mít šanci postupně dospět. Vím z vlastní zkušenosti, jak je těžké být s mužem, kterého neznáte, nemilujete a s nímž nechcete žít pod jednou střechou,“ říká Pirzadehová. „I pojem ‚dětské sňatky‘ je nesprávný. V takovýchto manželstvích jsou děti znásilňovány. Jde o zneužívání dětí,“ dodává.

ČTK