Konkrétně v červenci začaly ve skladech DHL v německém Lipsku a britském Birminghamu hořet elektronické masážní přístroje. Vyšetřovatelé zjistili, že neznámí pachatelé do přístrojů přidali vysoce hořlavou formu hořčíku.
Podle listu The Wall Street Journal západní výzvědné služby se domnívají, že šlo o součást ruské tajné operace, která cílila na letadla do USA a Kanady. Bezpečnostní činitelé si myslí, že pachatelé testovali, jakým způsobem mohou takto upravená zařízení dostat na palubu. Rusko zřejmě hodlalo škodit dotčeným zemím kvůli jejich vojenské pomoci Ukrajině.
Zásilka ve skladišti ve Velké Británii pocházela z Litvy. Stejně tak ta, které vzplála ve skladišti v Německu. Podle nejmenovaného německého bezpečnostního činitele mířila na falešnou adresu v Birminghamu.
„Mohla vzniknout katastrofická situace,“ řekl listu The Washington Post německý činitel o skutečnosti, že zařízení začalo hořet během mezipřistání na zemi a nikoliv během letu. „Kdyby explodovala ve vzduchu, mohlo by to vést k havárii letadla, jehož trosky mohly zranit lidi na zemi.“
Litevská policie zadržela v souvislosti s případem čtyři muže, dva z nich na pobočce DHL v litevském hlavním městě. Jeden podezřelý se představil jako Igor Prudnikov. Vyšetřovatelé ale zjistili, že jeho pravé jméno je Alexandr Suranovas. Věří, že pracoval jako prostředník pro ruské tajné služby.
„Říkáme našim spojencům, že to není náhoda, ale součást vojenské operace,“ řekl poradce litevského prezidenta Kestutis Budrys rozhlasové stanici Ziniu. „Potřebujeme to zneškodnit a zastavit u zdroje, a tím je ruská vojenská rozvědka,“ prohlásil. Je to poprvé, co litevský představitel poukázal na ruskou vojenskou rozvědku kvůli konkrétním sabotážím, podotkla agentura Reuters.
Polské úřady oznámily, že minulý měsíc zadržely čtyři lidi v souvislosti s vyšetřováním výbušných balíčků rozeslaných po Evropské unii a Velké Británii jako součást spiknutí, které směřovalo k odesílání zásilek i do Spojených států a Kanady. Nařídily také uzavřít ruský konzulát v Poznani na západě Polska v reakci na sabotáže a žhářské útoky, za kterými podle nich stála Moskva.
Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski uvedl, že prokuratura přišla se silnými důkazy, že za pokusy o diverzi stojí cizí tajné služby, a vyzval Rusko, aby skončilo s hybridní válkou proti Polsku a jeho západním spojencům.
Šéf polské rozvědky Pawel Szota prohlásil, že pokud by taková akce ruských špionážních služeb byla úspěšná, představovala by významnou eskalaci v kampani Moskvy proti Západu. „Nejsem si jistý, zda si ruští političtí představitelé uvědomují důsledky, kdyby jeden z těchto balíčků explodoval a způsobil tak událost s mnoha oběťmi,“ řekl Szota.
Ruská vojenská rozvědka GRU se snaží vyvolat chaos v Evropě, varoval minulý měsíc ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum. Uvedl, že agenti GRU v souvislosti s britskou podporou Ukrajině „se stále větší lehkovážností provádějí ve Velké Británii žhářské útoky, sabotáže a další ještě nebezpečnější akce“. Velká Británie patří od začátku ruské invaze na Ukrajinu k zemím, které nejvíce vojensky pomáhají Kyjevu.
V Evropě se v posledních měsících stalo několik incidentů, včetně útoků na kritickou infrastrukturu, které západní představitelé spojují s Ruskem. Spojené státy a Německo dokonce odhalily plán Ruska na vraždu šéfa německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině na obranu před ruskou invazí. Moskva podíl na sabotážích odmítá.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov pro The Wall Street Journal řekl, že Kreml „nikdy neslyšel žádná oficiální obvinění“ z ruské účasti na těchto incidentech. „Jsou to tradiční nepodložené narážky médií,“ řekl Peskov.
