Právě situace ve Venezuele, která se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí a kde se letos vyhrotila i krize politická, je v posledních měsících hlavním tématem zahraniční politiky většiny zemí Latinské Ameriky.
Venezuela otevřela hranice s Brazílií. ‚Máme záruky, že naše suverenita bude respektována,‘ řekl ministr |
„Je to opravdu tragédie, z Venezuely už utekly tři miliony lidí a brzy to bude další milion,“ řekl třiaosmdesátiletý Vargas Llosa. Venezuelané utíkají většinou do dalších států Jižní a Střední Ameriky kvůli nedostatku potravin a léků, kvůli stále častějším a delším výpadkům elektřiny a dodávek vody i kvůli represím Madurovy vlády.
„Diktatura zničila zemi, která je potenciálně velmi bohatá, která může mít nejvyšší životní úroveň v Latinské Americe, ale nemá, protože upadla do rukou bandy extremistů,“ uvedl spisovatel, který ve svých dílech často propojuje historii s fikcí. Jeden z jeho románů nazvaný Kozlova slavnost někteří považují za nejlepší literární obraz latinskoamerické diktatury.
Mario Vargas Llosa.
Vargas Llosa je přesvědčen, že Madurův režim je odsouzen k zániku a dříve či později skončí. „Doufám, že to bude brzy. Co ale bude trvat určitě dlouho, bude rekonstrukce hospodářství, které komunistická ideologie zcela zničila,“ uvedl peruánský spisovatel. I podle venezuelské opozice a řady expertů nese vinu za kolaps hospodářství Venezuely, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, řízená hospodářská politika socialistické vlády. Opozice rovněž viní Madurovu vládu, že miliony ze státního rozpočtu zpronevěřila.
Madura zachránili kubánští poradci. Ve Venezuele je jich údajně až 20 tisíc |
„Jsem přesvědčen, že většina obyvatel (Venezuely) už má dost toho režimu,“ řekl Vargas LLosa. Klíčová je ale pro změnu podpora armády, kterou opozice zatím nemá. Výhrůžky Spojených států vojenskou intervencí považuje jediný peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu za pouhou „rétoriku“. Vojenská intervence by podle mnohých situaci jen zhoršila, u velké části obyvatel Latinské Ameriky je totiž hluboko v myslích zakořeněná nevraživost vůči USA kvůli jejich intervencím v regionu v minulém století.
Názory na taktiku svržení Madura se liší
Mezinárodní tlak na Madura je ale podle Vargase Llosy pro změnu režimu velmi důležitý. V tom se peruánský spisovatel naprosto rozchází například s historikem a vedoucím Střediska ibero-amerických studií Univerzity Karlovy Josefem Opatrným, který se veletrhu Svět knihy také účastní. „To, že mezinárodní tlak donutí Madura odstoupit, je jen iluze,“ řekl Opatrný s obavou, že autoritářský režim ve Venezuele může trvat ještě léta.
Trump telefonoval přes hodinu s Putinem. Řešili odzbrojovací smlouvu i Venezuelu |
„Dokud má Maduro podporu armády, u moci se udrží. A proč by ho armáda přestala podporovat, když se za něj má tak dobře jako nikdy předtím,“ uvedl Opatrný s odkazem na výsadní postavení armádních důstojníků. Ti ovládají v zemi i řadu velkých firem. Historik připustil, že ještě před dvěma měsíci to vypadalo, že by Maduro mohl úřad opustit. „On se ale rozhodl vyčkat,“ dodal Opatrný s tím, že protivládních protestů už se neúčastní tolik lidí jako začátkem roku.
