Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Lidé s protesty nepřestanou. Vojáci v minulosti do demonstrantů i stříleli, říká Čech od hranic s Barmou

Proti demonstrujícím stojí barmská policie. foto: ČTK

Rozhovor
Praha - Již několikátým dnem pokračují v některých částech největšího barmského města Rangúnu a Mandalaje hromadné protesty v reakci na vojenský převrat. Ty se podle Čecha pobývajícího v regionu, který si nepřál být jmenován z obavy o svou bezpečnost, šíří i do nejodlehlejších míst v zemi. „Nepřestanou, dokud neuvidí své zvolené vůdce svobodné v televizi,“ říká.
  12:30

Lidovky.cz: Proč došlo k vojenskému puči? Co tomu v Barmě předcházelo během posledních několika let? 
Podle mě je zcela zásadní otázkou, proč generálové vůbec kdy souhlasili s předáním části moci civilní vládě. Padesát let vládli neomezeně a najednou sami od sebe souhlasili s tím, že část moci předají civilistům. Můžeme jen spekulovat, co je k tomu rozhodnutí vedlo, ale jedním z důvodů mohla být jejich stále větší závislost na Číně, do které se dostali kvůli západním sankcím a kterou už začali vnímat negativně. Možná to považovali jako cestu ke zrušení sankcí a legalizaci své moci s tím, že do určité míry budou sami rozhodovat dál.

Stovky lidí v Barmě opět vyšly do ulic protestovat proti převratu, policie zasahovala vodním dělem

První volby se uskutečnily v roce 2010 pod vedením vojska, které jako vítěze vyhlásilo svou stranu USDP – výsledky těchto voleb Západ prohlásil za naprosto zfalšované. V doplňovacích parlamentních volbách v roce 2012 drtivě zvítězila Národní liga pro demokracii (NLD), stejně tak jako ve všeobecných volbách v roce 2015. V průběhu roku 2020 se však NLD aktivně snažila ústavu změnit tak, aby moc armády oslabila. Například podle ústavy měli vojáci rezervovaný určitý počet křesel v parlamentu, který chtěla NLD snížit. Chtěla také převést velení armády na prezidenta, tedy z vojáka na civilistu. Vojáci tedy nejspíš usoudili, že by se situace mohla obrátit proti nim, a současným převratem se snaží takový vývoj zastavit.

V Barmě lidé protestují již několikátý den po sobě.
Barmská policie se demonstranty snaží rozehnat vodními děly.

Lidovky.cz: Armáda při tvorbě ústavy nepočítala s tím, že by mohla přijít časem o moc?  Nenechala si žádné pojistky? 
Samozřejmě, že nechala. Jednou z nich byla například i zmíněná pětadvacetiprocentní rezervace křesel v parlamentu. A i díky těmto pojistkám se nyní mohou tvářit, že vše, co v Barmě probíhá, je v souladu s ústavou. Například předat moc armádě a vyhlásit výjimečný stav může jen prezident. Tím, že ho zadrželi a na jeho místo dosadili jednoho z viceprezidentských vojáků, který výjimečný stav vyhlásil, nebyl tento krok z jejich pohledu protiústavní. 

Prakticky tomu tak není. Ústavu porušili i z mnoha jiných pohledů hned několikrát: například, když armáda uvedla, že kontrolovala voličské seznamy, k čemuž nemá absolutně žádné právo. To pak nicméně použili za hlavní záminku puče, jelikož uvedli, že volby byly zfalšované. Je třeba si také uvědomit, že samotná ústava z roku 2008, kterou si vojsko sepsalo na míru, je už ze své podstaty velmi silně nedemokratická.

Lidovky.cz: A byly volby zfalšované?
Podle naprosté většiny pozorovatelů a Volební komise byly volby v roce 2020 spravedlivé a jejich výsledky věrohodné, i když mohlo dojít k nějakým nesouladům vlivem omezení týkajících se covidu a také chybám ve volebním procesu. Avšak rozhodně k tomu nedošlo v takovém rozsahu, jaký uvádí armáda, tedy že šlo až o 10 procent hlasů. Žádné důkazy těchto obvinění se nenašly - tedy o falšování voličských seznamů, o opakovaném hlasování a podobně. Takže volby se jako zfalšované rozhodně označit nedají.

Lidovky.cz: Existovaly nějaké náznaky, že se k puči schyluje?
Armáda vyjadřovala nesouhlas s výsledky voleb ihned po jejich zveřejnění a koncem ledna svá obvinění ještě zintenzivnila. Vojáci začali vyzývat volební komisi, vládu a poslance k předložení důkazu o spravedlivém průběhu voleb. Potom přišly otevřené výhrůžky, že pokud nenaplní jejich požadavky, bude pozastavena platnost ústavy. To pochopitelně vyvolalo okamžité obavy z možného vojenského převratu, což nijak nezmírnilo následné prohlášení armády, že se bude „držet ústavy“. Ještě v sobotu před převratem jsem se ptal známých na situaci a hrozbu puče viděli se zhruba poloviční pravděpodobností.

Lidovky.cz: Dokážete popsat, jak demonstrace v Barmě vypadají?
Zpočátku panovala velká nejistota, civilní vládní přestavitelé země a představitelé NLD byli zadrženi, a to včetně místních samospráv prakticky na všech úrovních až po malé obce. Politici, představitelé náboženských skupin a etnické organizace vyzývali nově ustavenou vojenskou vládu k propuštění zadržených a obnovení civilní vlády. Nejdřív docházelo k malým, sporadickým protestům a projevům občanské neposlušnosti. K velkým demonstracím dochází od soboty a každým dnem počet protestujících narůstá.

Lidovky.cz: Objevily se i informace o odpojení od sítě a internetu. Je možné někoho v zemi kontaktovat?
Mobilní internet byl vypnutý již minulé pondělí v době převratu, připojení začalo být obnovováno v následujících dnech. V současnosti je omezené datové připojení, v neděli a pondělí nešel na většině území internet, není možné používat některé sociální sítě a lidé se připojují přes VPN s tím, že připojení je velmi omezené a pomalé. Snažím se být v kontaktu s lidmi v pěti městech. I přes pomalý internet ve spojení se svými známými zatím zůstávám.

Lidovky.cz: Roste účast na protestech, nebo naopak pomalu utichají? Demonstrace probíhají po celé zemi? 
Protesty sílí, v pondělí demonstrovaly desítky tisíc lidí prakticky všude. Překvapilo mě v jak malých a odlehlých městečkách se protestuje, jeden známý mi poslal video z jednoho velmi odříznutého místa s tisíci lidmi. V Rangúnu, největším městě země, dále probíhají obrovské demonstrace, kdy se lidé scházejí na okrajích města a postupně přecházejí do centra, které však hlídají policisté a brání zátarasy s ostnatým drátem, to platí i pro jiná místa.

Lidovky.cz: Dá se podle vás předpokládat vývoj situace?
V Myanmě (jiné označení pro Barmu, pozn. red.) se obecně nedá předpokládat v podstatě nic, vývoj po desítky let pod vojenskou vládou probíhal svým vlastním, nepředvídatelným způsobem. V pondělí v průběhu masivních protestů přinesla armádou ovládaná televize prohlášení, že protesty „porušují práva občanů a že bez disciplíny se demokracie zhroutí“. V pondělí večer bylo potom v největších městech země vyhlášené stanné právo. Můj známý mi řekl, že ‚budou v demonstracích pokračovat, dokud neuvidí své zvolené vůdce v televizi opět svobodné‘. Vojenská vláda však již v minulosti mnohokrát zcela jasně ukázala, že k udržení své moci použije jakýkoliv prostředků, a to i střelby do civilistů včetně studentů a mnichů.

Lidovky.cz: A je známo, co se aktuálně děje se zadrženou generální tajemnicí Aung San Suu Kyi nebo prezidentem Win Myinem?
Neexistují žádné ověřené informace kromě toho, že byli zadrženi. V pondělí se rozšířila neověřená informace, že Aung San Suu Kyi propustili, což se ukázalo jako nepravdivá zpráva.

Lidovky.cz: V čem jsou současné protesty odlišné od těch v předchozích letech?
Jako jeden z hlavních rozdílů vidím to, že obyvatelé země měli poprvé možnost zažít svobodnou společnost s vládou, kterou si sami zvolili. Do té doby viděli jenom malou šanci na změny, protože veškeré tehdejší protesty byly v průběhu let utopené v krvi. Za posledních 5 let civilní vlády se celá země velmi dramaticky změnila prakticky po všech stránkách. Lidé tedy viděli, že změna k lepšímu je možná, a nebudou jen tak ochotní se vrátit zpět. Velkou otázkou samozřejmě je, jak zareaguje armáda, která si chce moc udržet.

Lidovky.cz: Podle zahraničních zdrojů demonstrace doprovází i stávka. Kdo se do ní doposud zapojil?
Už v minulém týdnu začali zdravotníci. K nim se postupně přidávali další vládní zaměstnanci, například i zaměstnanci bank, soukromých společností, zahraničních továren a dokonce i těžaři. A i nyní se rozšiřuje stále dál. Aktuálně stávkující vyzývají, aby se k nim přidali i další, převážně vládní zaměstnanci, mezi které se řadí třeba učitelé a podobně.

Desetitisíce lidí v Barmě opět vyšly do ulic protestovat proti převratu a zadržování vůdkyně Su Ťij

Lidovky.cz: Vyjádřil se k situaci v zemi generál Min Aun Hlain, který ve funkci nahradil prezidenta Win Myina?
Vojenská vláda po jednání Rady národní obrany a bezpečnosti pouze vyhlásila, že na rok přebírá moc v zemi a že zástupci NLD byli kvůli volebním podvodům zadrženi; následně proti nim bylo vzneseno několik dalších obvinění. Vojáci také přislíbili konání nových voleb a respektování jejich výsledku, ale mají na to nejméně rok, a tedy spoustu času, aby v případě, že volby skutečně vyhlásí, připravili takové podmínky, aby zvolená, nebo spíš vybraná vláda byla „poslušnější“.

V současnosti se ale snaží vyvolat zdání legálnosti a prohlašuje, že jedná v souladu s ústavou, že jsou to naopak demonstrující, kteří ohrožují demokracii. Min Aung Hlain veřejně vystoupil poprvé v pondělí, kdy prohlásil, že jeho vláda se odliší od předchozí vojenské, že se vytvoří ‚skutečná a disciplinovaná demokracie‘, což místní obyvatelé vnímají s velkými obavami.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...