Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Serhij Pašinskyj během dne prohlásil, že v noci na pátek se objevily pokusy dostat na ukrajinské území ruskou bojovou techniku a vojáky maskované jako mírové síly OSN. "Pod prapory komunistické strany proběhla akce s cílem dostat na ukrajinské území ruskou obrněnou techniku a vojáky pod barvami OSN," dodal Pašinskyj podle serveru Ukrinfrom.
Mírotvorci na Ukrajině
O možnosti vyslání ruských "mírových sil" se již dříve zmínil stálý představitel Moskvy při OSN Vitalij Čurkin. Podle listu Ukrajinska pravda řekl, že "Rusko má mezinárodněprávní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti".
Toto tvrzení Moskva opírá o článek 51 Charty OSN. V něm se uvádí, že členský stát má právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu. Čurkin prý připomněl, že Rusko se tímto článkem řídilo už během konfliktu na Kavkaze v roce 2008, tedy během ozbrojeného střetu s Gruzií kvůli Jižní Osetii.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis podle listu Ukrajinska pravda k tomu poznamenal, že Rusko nemá právo rozhodovat jednostranně o vyslání mírových sil. Přijímat taková rozhodnutí podle něj spadá do kompetence Rady bezpečnosti OSN.
Rusko opakovaně prohlašuje, že si vyhrazuje právo v sousední zemi - tedy na Ukrajině - zakročit v případě ohrožení tamního ruskojazyčného obyvatelstva. Jako jednu z možností nastínilo i vyslání svých jednotek jako "mírových sil OSN".
Americký prezident Barack Obama sdělil, že Spojené státy a Evropa připravují půdu pro rozšíření sankcí, které má postihnout různé sektory ruské ekonomiky v reakci na ruský postoj k ukrajinské krizi. O možných sankcích šéf Bílého domu později hovořil při telefonické konferenci s vedoucími představiteli Británie, Francie, Německa a Itálie. Západní politici ovšem zároveň Moskvě vysílají signál, že takovému vývoji je stále ještě možné předejít.
Země G7 se dohodly na zavedení nových sankcí proti Rusku
Nejvyšší představitelé zemí skupiny G7 se dohodli na rychlém rozšíření sankcí proti Rusku za jeho postoj k ukrajinské krizi. Plyne to ze společného oznámení G7 v Soulu, kde je nyní na návštěvě americký prezident Barack Obama. Nové sankce by mohly některé země skupiny oznámit už v pondělí, podle G7 ale stále zůstává možnost diplomatického řešení krize.
"Vzhledem k naléhavé potřebě zajistit prostor pro úspěšné a klidné demokratické hlasování v květnových ukrajinských prezidentských volbách jsme se zavázali učinit rychlé kroky k zesílení cílených sankcí a opatření, která Rusku zvýší náklady jeho kroků," uvedla G7 podle agentury Reuters. Západní země obviňují Rusko, že nedělá nic pro naplnění ženevské dohody z minulého týdne o odzbrojení radikálů na Ukrajině.
Podobu nových sankcí G7 nespecifikovala. Podle zdrojů agentury Reuters mají nové sankce pouze rozšiřovat seznam jednotlivců a organizací, jímž bude zakázán vstup a zmrazen majetek na území USA a zemí unie. G7 ale uvedla, že "pokračují přípravy k širším koordinovaným sankcím, včetně opatření vůči jednotlivým ekonomickým sektorům, pokud si to okolnosti vyžádají".
Diplomatické řešení krize
Lídří G7 ale Rusku vzkázali, že "dveře jsou stále otevřené diplomatickému řešení krize" na základě ženevské dohody z minulého týdne. Vyzvali Moskvu, aby se k nim na této cestě připojila.
Jeden z amerických činitelů Reuters sdělil, že každá země G7 se rozhodne sama, jaké sankce uplatní. Kroky se sice budou koordinovat, nebudou ale nutně totožné.
