Během své téměř stoleté existence pomohl dopadnout tisíce skutečných zločinců, kteří se snažili uniknout spravedlnosti útěkem do zahraničí. Teď však sílí podezření, že Interpol se stává nástrojem represivních a nedemokratických režimů, které se skrze mezinárodní zatykače snaží pronásledovat své kritiky i v zahraničí.
Kontroverzní je již samotné dějiště právě probíhajícího Valného shromáždění Interpolu. Koná se totiž v Istanbulu, největším městě Turecka – tedy země, která se v posledních několika letech opakovaně pokoušela zneužít varovný systém Interpolu k pronásledování, či dokonce zatýkání politických odpůrců vlády v Ankaře, kteří se nacházejí mimo území Turecka.
Covid zvýšil nelegální prodej léčiv, obchodovalo se i s falešnými vakcínami, říká viceprezidentka Interpolu |
Zneužitý Interpol
„Turecká vláda masivně zneužívala nástroje Interpolu, jako je tzv. červený seznam hledaných lidí či databáze zcizených dokumentů... Jejich držitelé se ve skutečnosti neprovinili ničím jiným než kritikou režimu, v řadě případů ovšem došlo k jejich dočasnému zadržení, a někteří dokonce skončili v tureckých věznicích,“ praví se ve zprávě Stockholmského střediska pro svobodu (SCF).
Podle SCF byly takových pokusů desítky tisíc a často cílily na lidi, které interpol turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podezřívá ze zapojení do údajného puče v roce 2016. V Turecku skončily kvůli těmto obviněním ve vězení tisíce režimu nepohodlných osob.
Ahmad Násir Raísí
Lidskoprávním organizacím je trnem v oku i Ahmad Násir Raísí, generál policie Spojených arabských emirátů (SAE), který je favoritem na post nového prezidenta Interpolu. Otazníky vzbuzuje rovněž kandidatura čínského zástupce Chu Pin-čchena do užšího vedení organizace.
Námitky proti Raísímu se vedle nevládních organizací objevily i v politických kruzích dvou demokratických zemí. Celkem 35 francouzských poslanců vyzvalo prezidenta Emmanuela Macrona, aby proti Raísího kandidatuře „zasáhl“. A podle skupiny německých zákonodárců Raísí „hraje významnou roli v potlačování lidských práv v SAE... Jeho zvolení hlavou Interpolu by zruinovalo mezinárodní kredit organizace“.
Úřady SAE jakákoli pochybení odmítají a naopak zdůrazňují Raísího dlouholetou policejní praxi.
Do čela Interpolu chce první Češka. Havránková už je viceprezidentkou organizace, stane se i šéfkou |
Podezření z mučení
Proti emirátskému kandidátovi ovšem hovoří konkrétní výpovědi několika svědků. Patří mezi ně britský občan Matthew Hedges, který byl zadržen v Dubaji v roce 2018 během studijního pobytu, obviněn ze špionáže a odsouzen na doživotí; následkem diplomatického tlaku jej ale úřady SAE brzy propustily. Hedges posléze serveru Deutsche Welle popsal fyzické mučení, kterému byl v emirátském vězení vystaven. A mezi lidmi, kteří se o nelidské podmínky během jeho zadržení „zasloužili“, jmenoval i Raísího.
Kandidatura generála Raísího není první kontroverzí, která se kolem nejvyššího postu Interpolu vznáší. V roce 2018 tehdejší prezident Číňan Meng Chung-wej zmizel ve své vlasti a později byl za údajné úplatkářství a zneužití moci v Číně odsouzen na 13,5 roku do vězení. O jeho dalším osudu nejsou žádné zprávy.
Volba prezidenta Interpolu má proběhnout dnes. Raísího protikandidátkou je Češka Šárka Havránková, která aktuálně slouží jako viceprezidentka Interpolu pro Evropu. Komentátoři jí však mnoho šancí na zvolení nedávají.
