Pokud by ústavní soud platnost zákona nepozastavil, poslední výsledky průzkumů popularity politických stran a hnutí by před únorovými parlamentními volbami mohly být zveřejněny naposledy v první lednové dekádě.
Prodloužení moratoria na výsledky sondáží v listopadu prosadili ve sněmovně zejména poslanci dvou ze tří vládních stran spolu s krajně pravicovou stranou Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) a s několika nezařazenými zákonodárci.
Část koalice prodloužení moratoria zdůvodnila tím, že prostřednictvím průzkumů se politické strany snaží ovlivňovat voliče. Někteří koaliční poslanci rovněž tvrdili, že je potřeba chránit voliče před dezinformacemi a účelovými informacemi. Koalice ale přiznala, že ani novela zákona by nezabránila případnému zveřejňování výsledků sondáží popularity slovenských politických stran například na zahraničních webech.
Nejdelší v Evropě
Již stávající dvoutýdenní moratorium na sondáže, které se před parlamentními volbami uplatňovalo ve stávající podobě poprvé v roce 2016, patří na Slovensku mezi nejdelší v Evropě. V České republice začíná tři dny před otevřením volebních místností a platí do jejich uzavření.
Dlouhodobě nejoblíbenější politickou stranou na Slovensku je nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, byť její popularita v posledních letech klesla. Stávající tříčlenná vládní koalice by podle sondáží většinu ve sněmovně nezískala. Do sněmovny by se mohlo dostat až devět stran či koalic. Popularita několika z nich se pohybuje kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny.
