Trump odtajní 80 tisíc stran dokumentů o atentátu na Kennedyho

Autor: ,
  7:49
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje v úterý zveřejnit přibližně 80 000 stran dosud utajovaných dokumentů, které se týkají bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho a okolností jeho atentátu. Informaci přinesla agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření samotného Trumpa. Tento krok navazuje na dlouhodobé snahy o zpřístupnění vládních archivů týkajících se Kennedyho vraždy.
Prezidentská limuzína projíždí ulicí Main Street, odtud zabočí na Houston...

Prezidentská limuzína projíždí ulicí Main Street, odtud zabočí na Houston Street a pak kolem Texaského knižního velkoskladu na Elm Street. Jackie na snímku viditelně oslňuje slunce. | foto: Wikimedia commons

Trump krátce po svém nástupu do úřadu podepsal exekutivní příkaz, aby vládní úřady připravily plán na zveřejnění záznamů souvisejících s atentáty na Kennedyho, jeho bratra Roberta Kennedyho a také bojovníka za občanská práva Martina Luthera Kinga.

Oficiální komise vyšetřující atentát na prezidenta Kennedyho z roku 1963 dospěla o rok později k závěru, že atentátník Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty, jednal sám. Atentát však dodnes budí nespočet spekulací.

V prosinci 2022 vydal Národní archiv více než 13 000 dokumentů, ale Bílý dům za tehdejšího prezidenta Joea Bidena zablokoval zveřejnění dalších tisíců s odkazem na obavy o národní bezpečnost. Trump opakovaně slíbil, že odhalí vše. Podle Národního archivu bylo již zpřístupněno 99 procent fondu.

Bratr Johna F. Kennedyho, Robert Kennedy, sloužil jako jeho ministr spravedlnosti a generální prokurátor. Byl zavražděn v Los Angeles 5. června 1968, kdy usiloval o vítězství v demokratických prezidentských primárkách. Po projevu v hotelu Ambassador jej zastřelil palestinský přistěhovalec do Spojených států.

Jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za občanská práva v USA Martina Luthera Kinga zavraždil 4. dubna 1968 na balkoně motelu v Memphisu na jihu USA, kam devětatřicetiletý King přijel podpořit stávkující popeláře, bělošský stoupenec rasové segregace James Earl Ray.