„Každá z těch bílých věcí, které vidíte, je kříž. A je jich tu přibližně tisíc. Jsou to všechno bílí farmáři, rodiny bílých farmářů. ... Ti lidé jsou všichni zabiti,“ popisoval Trump.
Jak se však později ukázalo, na záběrech je ve skutečnosti protest, který se konal 5. září v roce 2020 poblíž Normandien v Jihoafrické republice. Podle místního listu Newcastle Advertiser byl protest svolán kvůli údajné vraždě dvou farmářů v této oblasti o několik dní dříve. Kříže kolem protestní trasy umístili dobrovolníci.
„Tyto kříže nejsou hroby, přesto jsou to kříže připomínající oběti vražd na farmách. Byly dočasně vystaveny jako součást protestního průvodu po vraždě Glenna a Vidy Raffertyových, kteří byli zabiti na své farmě v Normandien v KwaZulu-Natal. Poté byly kříže odstraněny,“ potvrdil pro ABC News mluvčí Jihoafrického institutu pro rasové vztahy Hermann Pretorious.
V jiné části videa je vidět osoba v červeném baretu, která opakovaně skanduje „Zabijte búra, zabijte farmáře“ a mluví o zabírání půdy bez náhrady. Tím člověkem je Julius Malema, který založil malou radikální stranu Bojovníci za ekonomickou svobodu poté, co ho v roce 2013 vyloučili z Afrického národního kongresu, jehož je Ramaphosa členem.
Ve videu ve žlutém tričku vystupuje také bývalý jihoafrický prezident Jacob Zuma, který je nyní vůdcem opoziční strany uMkhonto weSizwe (MK).
Ramaphosa teď doma sklízí úspěch
Trump Ramaphosovi během středeční schůze vytkl, že jihoafrická vláda umožňuje zabíjení bílých farmářů a zabírání jejich půdy. Jihoafrický prezident odmítl obvinění z útlaku bělochů a uvedl, že jeho země má problémy s kriminalitou a že je více černošských obětí než bělošských. Později prohlásil, že v JAR není žádná genocida.
Jihoafrický prezident nyní sklízí za své klidné chování obdiv. Podle zahraničních médií bránil svou zemi, ale nezvyšoval hlas ani nedával najevo hněv, čímž prokázal desítky let zkušeností z diplomacie. „Co jiného mohl Cyril udělat?“ zeptal se novinář Milton Nkosi. „Jste zatracen, když to uděláte, zatracen, když to neuděláte. Myslím, že je zastihl naprosto nepřipravené. Jak jste to proboha mohli naplánovat?“ řekl Nkosi.
Ramaphosu oslavují také lidé na sociálních sítích, podle nichž udělal za daných okolností to nejlepší. „Zůstal klidný, vyrovnaný a pokorný tváří v tvář fanatismu a lžím,“ napsal jeden uživatel na síti X. „Dnes jste byl vůdcem. Šel budovat, ne bojovat,“ uvedl další.
Žerty o letadlu i změna tématu
Ramaphosu doprovázel do USA ministr zemědělství John Steenhuisen, běloch z jiné politické strany, kterého si sám vybral do vlády, aby symbolizoval jednotu. Na otázky ohledně možného zhroucení ekonomiky po odchodu bělošských farmářů tak odpovídal právě Steenhuisen s tím, že tito farmáři chtějí v zemi zůstat a vláda usiluje o rovnost všech obyvatel.
Napětí v Oválné pracovně se Ramaphosa snažil zmírnit i žertem, když se Trumpovi omluvil, že pro něj nemá letadlo. Uvedl to v narážce na informace, že Katar věnuje Trumpovi Boeing 747-8, který mu poslouží jako nový Air Force One.
Ke změně tématu přispěl také miliardář Johann Rupert, který Trumpovi řekl, že JAR potřebuje technologickou pomoc kvůli vysoké kriminalitě napříč populací. „Potřebujeme Starlink do každé policejní stanice. Potřebujeme drony,“ dodal. Starlink je satelitní služba společnosti SpaceX poskytující internetové připojení po celé planetě, vlastní ji miliardář a Trumpův blízký spolupracovník Elon Musk.
Podle agentury AFP Ramaphosa řekl, že šéfa Bílého domu očekává na listopadovém summitu skupiny G20 v Johannesburgu.
Bělošská menšina přestala Jihoafrické republice vládnout v roce 1994. Dodnes jsou však důsledky její vlády znatelné. Průměrná životní úroveň je mnohem vyšší u bělochů než u černochů. Jihoafrická komise pro rovnost v zaměstnání ve své zprávě nedávno uvedla, že vrcholové manažerské pozice zaujímá 62,1 procent bělochů, přestože tvoří pouze 7,7 procent ekonomicky aktivních obyvatel, informuje BBC.
