Podle Tuska bude polské předsednictví dobou, kdy bude Evropě třeba jasně dát najevo, že „přišel čas na odhození všech iluzí – geopolitických, ideologických“.
První pololetí příštího roku Evropu možná „čekají přelomové události ohledně války a míru na východ od naší hranice“, uvedl také šéf polské vlády. Dodal, že EU se musí stát organismem, který je schopný nejen přežití, ale i politické ofenzivy. „Se 27 státy to není jednoduché,“ připustil na tiskové konferenci s generální tajemnicí Rady EU Thérèse Blanchetovou.
Tusk, jehož vláda dlouhodobě varuje před nebezpečím, jaké pro EU představuje Rusko, si myslí, že „všichni dozrávají k tomu..., že otázka bezpečnosti a zhodnocení našich vztahů s Moskvou je zásadní pro budoucnost EU“.
Polsko patří k zemím, které jasně podporují Ukrajinu bránící se třetím rokem ruské agresi. Zároveň výrazně investuje do modernizace vlastní armády. Na obranu vyčleňuje největší část svého HDP ze všech členských zemí Severoatlantické aliance. Letos to bylo 4,2 procenta HDP, příští rok to bude 4,7 procenta HDP.
Tusk nedávno varoval, že válka na Ukrajině vstupuje do rozhodující fáze a že riziko globálního konfliktu je vážné a reálné.
NATO jako nejsilnější záruka pro Ukrajinu
„Členství v NATO je ta nejsilnější bezpečnostní záruka pro Ukrajinu. Do té doby musíme Ukrajinu podporovat všemi dalšími způsoby, vojensky, politicky i humanitárně. Je to v našem vlastním zájmu, je to pro bezpečí Evropy,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský během jednání ministrů zahraničí členských států NATO v Bruselu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ještě před jednáním prohlásil, že spojenci z NATO by měli zvýšit podporu Ukrajiny, aby posílili pozici Kyjeva pro případná jednání s Moskvou o ukončení války. „Všichni toho budeme muset udělat více. Čím silnější bude nyní naše vojenská podpora Ukrajiny, tím silnější budou mít pozici u vyjednávacího stolu. A tím dříve budeme moci jednou provždy ukončit ruskou agresi na Ukrajině,“ řekl Rutte novinářům.
Český ministr s jeho slovy souhlasí. „Putin útočí, protože útočit může, protože mu to prochází, je potřeba to zastavit,“ uvedl Lipavský, který v úterý rovněž absolvoval bilaterální jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským a islandskou ministryní zahraničí Thórdís Gylfadóttirovou.
Rusko nesmí zneužívat zimu jako zbraň
Ukrajina potřebuje podle Rutteho posílit svou protivzdušnou obranu k ochraně energetické infrastruktury, aby Rusko nemohlo zneužívat zimu jako zbraň.„Chci vás ujistit, že spojenci jsou s vámi,“ řekl Rutte ukrajinskému ministrovi zahraničí Andriji Sybihovi.
Šéf NATO zdůraznil, že existují tři klíčové okruhy, na které se Aliance chce zaměřit. „Za prvé je to pomoc se zajištěním dodávek elektřiny a s udržením energetické infrastruktury v nejlepším možném stavu. Nemůžeme dovolit, aby Rusko zneužívalo zimu jako zbraň,“ řekl.
Za další dva body označil posílení protivzdušné obrany a zajištění toho, aby se na Ukrajinu vojenská pomoc dostala. „Je třeba učinit mnoho,“ řekl s tím, že až se Ukrajina jednou rozhodne s Ruskem vyjednávat, bude důležité, aby se mohla opírat o vlastní sílu.
„Je čas geopolitických jistot,“ řekl Sybiha. Poznamenal, že Rusko už zneužilo jídlo jako zbraň a nyní se snaží raketovými údery přinutit Ukrajinu k odstavení jaderných elektráren. „Potřebujeme silná historická rozhodnutí místo telefonování Putinovi či místo návštěv Moskvy,“ řekl.
Putinovi v polovině listopadu telefonoval německý kancléř Olaf Scholz, který s šéfem Kremlu nevedl přímý hovor od prosince 2022. Při asi hodinovém telefonátu vyzval Putina ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny a k zahájení mírových jednání s Kyjevem. Ukrajina telefonát kritizovala a za chybu ho označily mimo jiné Estonsko či Litva. Moskvu a Putina v červenci navštívil maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země do konce roku předsedá Evropské unii. Do Moskvy se chystá také slovenský premiér Robert Fico, a to v květnu na oslavy konce druhé světové války.
