Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby na nacionalismus neodpovídal další nacionalismus. Premiér poukázal na to, že rodiny polských obětí masakrů na Ukrajině často čekaly desítky let na identifikaci svých blízkých pohřbených v hromadných hrobech.
Příbuzní zabitých měli dlouho dojem, že se na ně zapomnělo. Tusk proto slíbil, že ve Varšavě vznikne zeď paměti, kde budou uvedena jména identifikovaných obětí. „Republika na ně nezapomíná,“ uvedl Tusk.
Krvavou neděli z roku 1943 a související události Tusk označil za „genocidu vykonanou ukrajinskými nacionalisty na Polácích, polském obyvatelstvu, lidech jiné národnosti“. Tehdejší události si během dneška připomínali i další polští politici včetně prezidenta Karola Nawrockého, který tak učinil ve vsi Radruž na jihovýchodě Polska.
„Neviníme dnes celý ukrajinský národ, ale obviňujeme Banderovu ideologii – ty, kteří vraždili, ale i ty, kteří v 21. století vzývají červenočerné barvy. To nelze akceptovat,“ řekl Nawrocki v Radruži podle serveru Rzeczpospolita.
Prohlásil také, že v národním panteonu v Kyjevě by měli být „spravedliví Ukrajinci“, u kterých „zvítězila lidskost, nikoliv ideologie“. Na mysli měl zřejmě národní památník, jehož vybudování nedávno schválil ukrajinský parlament a jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince.
Stepan Bandera je kontroverzní postavou ukrajinských dějin. Byl spojen s radikálním křídlem Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA). OUN a UPA za druhé světové války bojovaly proti Sovětům za nezávislost Ukrajiny, ale někdy spolupracovaly i s nacistickým Německem. Mají na svědomí masakry polských civilistů na Volyni.
Při takzvaném volyňském masakru z let 1943 až 1944 ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 tisíc až 100 tisíc Poláků včetně žen a dětí. Oběťmi se na Volyni na západě Ukrajiny v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici naopak píší o masakrech civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle odhadů zabito až 20 tisíc Ukrajinců.
Masakry z dob druhé světové války stále zatěžují vztahy mezi Polskem a Ukrajinou. Nawrocki v červnu odebral nejvyšší polské vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému v reakci na pojmenování jednotky ukrajinských speciálních sil po UPA. Ukrajinci, kteří se pátým rokem brání ruské vojenské invazi, nyní vnímají příslušníky UPA hlavně jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti.
Tusk ve svém poselství varoval před tím, aby se paměť stala „sluhou nenávisti“. „Paměť a pravda nám musí pomoci v budování lepší budoucnosti bez nenávisti a opovržení,“ uvedl premiér. Dodal, že evropské společenství vzniklo díky přiznání pravdy a nazývání věcí pravými jmény. „Kdo se chce přidat k tomuto společenství, musí být připraven na tuto pravdu,“ uvedl Tusk s narážkou na Ukrajinu, která usiluje o vstup do EU.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na vzpomínkové akci v ukrajinské obci Olyka podle agentury AFP řekl, že Varšava a Kyjev se musí společně posouvat vpřed. „Přátelství znamená říkat si navzájem pravdu, i složitou pravdu,“ řekl s tím, že nechce otevírat staré rány, ale naopak je hojit.
Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar mezitím podle AFP položil ve Varšavě věnec na památku „všech obětí druhé světové války, ať už polských nebo ukrajinských“ a vyzval k usmíření mezi oběma zeměmi.
