Slovinsko uznalo Kosovo 5. března, tedy po necelých třech týdnech od vyhlášení nezávislosti. Proč tak rychle?
Zahraniční politika všech zemí je regulována parlamenty a ten náš se rozhodl uznat Kosovo jako nezávislou zemi. Ale nebyli jsme jediní, kdo to udělal, Kosovo uznala většina evropských států. A myslím, že jsme udělali správnou věc. Srbsko ztratila svůj vliv na Kosovo již v roce 1999 a evropské země tak jen přijali tu realitu, která již existovala. Co víc mohu říct. Vím, že Kosovo není perfektní stát, stále mu velmi pomáhá mezinárodní společenství. Ale časem by se mělo začít starat o sebe samo. Kosovo šlo prakticky stejnou cestou jako jiné země, podívejte se na Slovinsko, Českou republiku, vy jste byli součástí Československa, Slovinsko bylo součástí Jugoslávie. Demokracie v Evropě se vyvíjí a dala možnost evropským zemím, aby se osamostatnili a stali se z nich samostatné suverénní státy. Na druhou stranu jsme šťastní, že se můžeme začlenit do Evropské unie, tak je naše spolupráce mnohem konstruktivnější a produktivnější, než kdy předtím. Myslím, že Kosovu by neměla být odepřena stejná práva jako jsme měli a kterých jsme využili.
A neměla by takto mít právo na samostatnost i Republika srbská v Bosně?
To je jiný případ. Bosna byla součástí Jugoslávie a byla to republika, Kosovo bylo také součástí Jugoslávie, byla to sice provincie, ale měla stejná práva jako republika. Každá ze zemí i provincií bývalé Jugoslávie měla svého zástupce v osmičlenném federálním předsednictví v Bělehradě. A kosovský zástupce měl stejná práva jako ten slovinský nebo bosenský, ale nebyl zde žádný zástupce Republiky srbské, ta tehdy neexistovala. V tom je ten rozdíl mezi Kosovem a Republikou srbskou.
Já v této národní, kulturní emancipaci Kosova nevidím problém, protože jednou, až tento proces bude dokončen, tak i Srbsko i Kosovo budou součástí Evropské unie. Bude to samozřejmě nějakou dobu trvat, musí splnit veškeré podmínky. Ale možná za pět, deset let, budeme všichni v Evropské unii a problémy, které dočasně existovaly a zněly velmi dramaticky, budou vyřešeny.
Kritici ale často tvrdí, že Kosovo je stát řízen mafií a zločinci. Proč ho tedy uznávat tak rychle?
Řekl jsem to již mnohokrát. Všechny evropské země uznali, nebo řekli, že uznají Kosovo. Kosovo na tuto chvíli čekalo devět let. A jak sami víte, najít shodu mezi Srbskem a Kosovem bylo nemožné, takže jsme hledali druhé nejlepší řešení. Samozřejmě, že nejlepší řešení by bylo, kdyby zůstaly ve společném státě, ale to nebylo možné, protože Srbové se v roce 1999 pokusili obsadit Kosovo, přišli s armádou, zabíjeli, došlo k exodu obyvatel.
V květnu by se měly konat v Srbsku parlamentní volby, které budou z velké části i o problému Kosova....
Ale otázka Kosova je již vyřešena. Srbsko by se mělo starat o sebe, řešit své problémy. Mají obrovské problémy. Například nízké HDP na hlavu. Když se vrátíme zpátky do Jugoslávie, v roce 1989 bylo HDP na hlavu v Jugoslávii 3000 dolarů a Srbsko je na tom nyní pořád stejně, zatímco Slovinsko má 23 tisíc euro na hlavu. Je potřeba čelit faktům, Srbsko je pozadu, má velké problémy, mělo by začít panikařit ohledně své ekonomické situace. Před dvaceti lety na všechny hleděli shora, byli velmi hrdí a říkali, kde je Československo, kde je Maďarsko, kde jsou ostatní, jsme lepší než oni. Ale teď si všichni ostatní polepšili a Srbsko zůstalo tam, kde bylo. Buďme realisté, Srbsko zmeškalo množství vlaků, teď přijíždí do zastávky Bělehrad ten poslední, vlak s názvem Evropský expres. A já si opravdu přeji, aby Srbsko tento vlak nezmeškalo.
Kdy by se mohlo stát Chorvatsko členem Evropské unie? Myslíte si, že by to bylo možné během českého předsednictví?
České předsednictví je v první polovině roku 2009. Kdy začala Česká republika jednat o vstupu do Evropské unie? Požádala o členství v roce 1996 a vstoupila v roce 2004, takže to trvalo osm let. Já si pamatuji, že Slovinsko vyjednávalo čtyři roky. A Chorvatsko v tuto chvíli ještě neuzavřelo více než dvě kapitoly, takže má před sebou ještě spoustu práce. Mohli by ještě zrychlit, například jako to udělali Slováci, a my bychom to opravdu uvítali. Když to urychlí, a Slovinsko jim bude všemožně pomáhat, tak mohou možná uzavřít jednání do roku 2010. Určitě to ale nebude v první polovině roku 2009, to jsem velmi skeptický. Ale nechme se překvapit.
Pokud jde o vaše vztahy s Chorvatskem, ty také nejsou bezproblémové, zejména kvůli hranicím...
To se váže ještě k Jugoslávii. V té době nebyly hranice na moři, takže my jsme se nyní museli rozhodnout, jak budou vytyčeny. Pracovali na tom naši experti a již v roce 2001 vypracovali nějaký návrh, ale chorvatský parlament to nepřijal. Teď začínáme znovu a za pár měsíců budeme mít všechno připraveno, abychom to mohli řešit před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu a něco i před určitými zvláštními odbornými komisemi.
Jaký je postoj Slovinska k výstavbě amerického protiraketového štítu v České republice a v Polsku?
My chceme, aby Češi měli tu nejlepší možnou obranu a bezpečnost, budeme šťastni za vás, když dosáhnete dohody s našimi americkými přáteli. Vždyť e to rodinný byznys, Spojené státy, Evropská unie, Česká republika, Slovinsko, jsme přece jedna rodina. Je to mezi námi, jsme všichni přátelé. Vím, že štít je určen proti možnému teroristickému útoku z Blízkého východu, Íránu a dalších nebezpečných míst. A musím říct, že si opravdu velmi vážím rozhodnutí našich českých přátel.
