Šest dlouhých let pobývá Edward Snowden v Moskvě. Do hledáčku tajných služeb Spojených států se dostal, protože před lety zveřejnil tajemství americké vlády – tisíce dokumentů popisujících, jak Národní bezpečnostní agentura NSA sledovala americké občany i zahraniční státníky. Podařilo se mu před úřady uniknout a od té doby žije v Rusku. Spokojený však úplně není.
Snowden žije v Rusku jako ‚kočka v bytě‘. Po útěku se bál, že mu přítelkyně nafackuje |
V nedávných rozhovorech, které zahraničním médiím poskytl v rámci propagace svých pamětí Permanent Record, uvedl, že by si přál získat azyl v Německu, či ve Francii. A zdá se, že právě Francie by se v budoucnu mohla stát jeho novým domovem, přestože jej již v minulosti odmítla. V rozhovoru pro France Inter Snowden zmínil, že již „vznesl požadavek na získání azylu ve Francii v roce 2013“.
„Samozřejmě bych byl rád, kdyby nám (Snowdenovi a jeho přítelkyni) prezident Macron dal pozvánku,“ dodal bývalý americký úředník. Snowdenův právník pro deník Le Monde uvedl, že Američan o azyl ve Francii zatím opětovně nežádal, řada francouzských politiků se i přesto stihla k této možnosti vyjádřit.
Edward Snowden.
Například ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová v nedělním interview pro RTL uvedla, že by udělení azylu pro Edwarda Snowdena podpořila. Rozhodnutí by však nebylo na ní, jak upozornil Elysejský palác, ale rozhodoval by Úřad pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti (Ofpra).
Podobně jako Belloubetová je myšlence azylu pro Snowdena nakloněná i europoslankyně a bývalá lídryně kandidátky La République en marche! (Vpřed republiko!) Nathalie Loiseauová. Američan podle jejího názoru „učinil službu lidstvu“.
„Je to někdo, kdo nám ukázal a doložil důkazy, že existuje neuvěřitelně velký sledovací systém, který spolupracuje se společnostmi, jež jsou schopné do něj dodávat informace za zády uživatelů,“ uvedla Loiseauová. V současné situaci by s touto argumentací mohl Snowden uspět. Ofpra totiž nabízí „ústavní azyl“, který ochraňuje „bojovníky za svobodu“. Elysejský palác se zatím odmítl vyjádřit, ale podpora na nejvyšších místech naznačuje, že Snowden rozhodně šanci má.
Přijmout zrádce?
Ve hře je však řada neznámých jako například postoj prezidenta Macrona. Poskytnutí azylu člověku, který vyzradil státní tajemství spojence, rozhodně nevyvolá na diplomatické úrovni dobrý dojem.
Na stranu druhou si prezidenti Donald Trump a Emmanuel Macron v poslední době příliš nerozumějí. Šéf Elysejského paláce tlačí vizi zahraniční politiky založenou na multilaterálních dohodách a stěžejním bodem jeho politiky je ekologická udržitelnost, zatímco Trump prosazuje pravý opak. Macron navíc postupně začíná ignorovat USA jako hlavního hráče a přeje si, aby Francie opět získala výsadní pozici v rámci diplomatického světa, jak uvedl ve svém projevu k francouzským ambasadorům.
Projevuje se to například na snaze restartovat vztahy s Ruskem. Macron se před summitem G7 ve francouzském Biarritzu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následně obnovil formát jednání 2+2 ministrů obrany a zahraničí Ruska a Francie, které existovalo od 90. let do roku 2014, kdy Rusko obsadilo Krym. Nezdá se tak, že by Macrona mohla trápit reakce USA.
Otázkou zůstává, jak by se k odchodu Snowdena postavilo samotné Rusko. Podle analytiků Le Monde totiž Moskva pravděpodobně nebude chtít přijít o status ochránce bojovníka za svobodu. Očekává se ale, že by Rusko Američanovi odchod nekomplikovalo.
