Informovala o tom prezidentská kancelář. Wulff byl v nejvyšším úřadu v zemi necelých 20 měsíců, přičemž řádné funkční období německé hlavy státu je pět let.
Dvaapadesátiletému Wulffovi "srazily vaz" aféry z období, kdy stál v čele země Dolní Sasko a udržoval osobní vazby na vlivné podnikatele. Kvůli jedné z těchto kauz ho vyšetřuje státní zastupitelství pro podezření ze zneužití jeho tehdejšího postavení. Wulff z postu prezidenta odstoupil 17. února.
K TÉMATU: |
Odůvodnil to tím, že ztratil důvěru německých občanů. Po jeho rezignaci se v Německu rozhořela debata o tom, zda Wulff má coby bývalá hlava státu nárok na doživotní rentu, která je pětkrát vyšší než průměrný německý plat a šestnáctkrát vyšší než průměrný důchod.
Před nástupem do úřadu prezidenta byl Wulff pro to, aby se nemalá doživotní renta pro bývalé hlavy státu snížila. Ale od své rezignace se k této záležitosti nijak nevyjádřil. "Kancelář spolkového prezidenta dospěla k závěru, že podmínky pro rentu byly splněny," uvedl úřad hlavy státu s tím, že Wulff z funkce odešel z "politických důvodů". Podle agentury DPA má Wulff kromě doživotní renty nárok také na vlastní kancelář.
Wulffa vystřídá Gauck
Nárok na penzi má podle německého zákona i prezident, který ve funkci skončil předčasně, a to z politických nebo zdravotních důvodů. Podle některých právníků ale Wulff rezignoval z osobních důvodů.
Jen několik dnů poté, co Wulff oznámil, že už prezidentem nebude, se německé politické strany dohodly na tom, že se jeho nástupcem stane bojovník za lidská práva v bývalé NDR a evangelický teolog Joachim Gauck.
