Pátek 30. října 2020svátek má Tadeáš 11 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Dračí ponorka a tchajkonauti. Dříve vysmívaná čínská věda letí raketově vzhůru

Izolované kmeny v Latinské Americe vycházejí z pralesa. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Izolované kmeny v Latinské Americe vycházejí z pralesa. | foto: Reuters / Archiv // Koláž Šimon / LN

PRAHA/PEKING Světová kopírka bez nápadů. Spousty nekvalitních, někdy i koupených článků... Tak na to pomalu zapomeňme! Obří investice a reformy táhnou čínskou vědu na výsluní. V penězích a publikacích je už druhá. Za Spojenými státy.

V roce 2003 vyslali Číňané do vesmíru svého prvního kosmonauta, takzvaného tchajkonauta. Nedávno pak zabodovala ponorka Ťiao-lung (Jiaolong), která rozeslala obrázky podmořského života, neboť se může ponořit do hloubky až 7000 metrů. A tým vědců ze Sunjatsenovy univerzity použil vyspělou techniku CRISPR/Cas9 k úpravě 86 lidských embryí, což vzbudilo etickou debatu o hranicích vědy...

Biliony korun

Dříve vysmívaná čínská věda jde nahoru. I díky astronomickým investicím a výzkumu, které každoročně rostou. Za poslední dekádu to bylo o 23 procent; čínská vláda vyhlásila jako cíl, že v roce 2020 chce do bádání vkládat 2,5 procenta HDP, přičemž v roce 2000 to bylo pouhé jedno procento. Pro srovnání: Česko dává ročně 1,91 procenta.

Čínské peníze. Ilustrační foto.

Číňané dali předloni na výzkum neskutečných 1184 miliard jüanů (asi 4,5 bilionu korun). Většinu, asi 75 procent, spotřebuje průmysl, ale ani základní výzkum nepřijde zkrátka. Třeba Čínská akademie věd, s 56 tisíci vědci a techniky největší výzkumná organizace světa, obdržela 42 miliard jüanů (asi 167 miliard korun). A ani univerzity nijak netrpí.

Zvyšují se rovněž počty článků i počty patentů a říše středu, které se svět posmíval, že umí jen kopírovat a „krade“ nápady, najednou v patentové politice prohání pyšné Američany.

Evropo, neboj se – spoj se

Neohrožuje takový nástup Ameriku a Evropu? „Neřekl bych ohrožuje, ale ovlivňuje. Čínská věda má prudký nárůst jak v kvantitě, tak i v kvalitě, což je důležitější. Nejcitovanějšími a silně dominujícími autory byli někdy před deseti lety Američané, ale do této ligy se už dostávají i Číňané,“ řekl LN Martin Stratmann, prezident elitní Max-Planck -Gesellschaft, která v Německu zastřešuje přes osmdesát ústavů.

„My v Evropě nemůžeme odpočívat a spoléhat na minulé zásluhy. Ne, musíme Evropu vidět jako světadíl, který je svou velikostí a významem podobný Číně a USA. Evropské země, jako jsou Česko nebo Německo, musejí soutěžit globálně – jakožto Evropa. Jinak nebudeme konkurenceschopní,“ dodává Stratmann, který vede společnost s osmnácti nobelisty.

Ví, co říká. Nejnovější data dokládají, že Číňané už nepíší jen podivné studie v podivném písmu do okrajových žurnálů. Ne. Takzvaný Natur e Index (NI), který sestavuje vydavatel časopisu Nature podle počtu publikací v 68 vybraných časopisech, ukazuje, že Čínská akademie věd je bezkonkurenčně nejúspěšnější institucí v Asii. Druhá je (dříve dominující) Tokijská univerzita, třetí pak Pekingská univerzita. V první desítce je pět čínských zástupců.

„Investice přinášejí významné zlepšení čínských publikací. Čínští vědci nyní publikují v těch nejlepších časopisech a v některých oblastech biomedicíny jsou už dnes na špici výzkumu,“ potvrdil LN Otakar Fojt, britský vědecký atašé v Praze. Boduje i chemie.

Pokud bude Čína takto pokračovat, dle předpovědi společnosti Batelle předstihne roku 2020 v investicích celou Evropu a v roce 2023 předhoní i Spojené státy americké. Asijský obr má další výhodu: „Není pochyb, že mladí vědci v Číně jsou neuvěřitelně nadšení pro vědu a mají tah, jaký už na Západě málokdy vidíme,“ uvedl Anthony Cheetham, viceprezident britské Royal Society, jenž byl patnáctkrát v Číně.

Univerzity v Číně se mění. Lákají experty z ciziny

Čína masivně investovala do výzkumných organizací a vysokého školství. Důkazy? Mezi lety 2005 a 2012 se počet vědců zvýšil o 38 procent – na 314 tisíc. A počet odborných článků, jež školy produkují, vzrostl za stejné období o 54 procent!

Už dávno nejde jen o kvantitu. Při pohledu do prestižních univerzitních žebříčků stoupají i čínské univerzity. Rankingu THE sice vévodí americký Caltech před Harvardem a Oxfordem, ale kolem padesátky se dějí věci. Za 43. Hongkongem jsou na 48. respektive 49. místě Pekingská univerzita a Univerzita Tsinghua (rovněž z Pekingu), jež byla před třemi lety až 71. Kromě tří dalších hongkongských škol patří do dvoustovky ještě Fu-tan, ale univerzity ze třetí stovky mají velké ambice: Čínská univerzita vědy a techniky, Nanking, Šanghaj... A desítky dalších. Jiný žebříček, tzv. Šanghajský (ARWU), má v první dvoustovce šest čínských škol – až za nimi je Univerzita Karlova.

„Nejlepší čínské univerzity činí kroky k tomu, aby zvýšily výzkumnou produktivitu. Zakládají ústavy, najímají vynikající zámořské vědce za vysoký plat a zavádějí funkční místa, což je cestou k excelenci,“ uvedl v časopise Nature Ťie Čang, rektor šanghajské výzkumné univerzity. Jeho cílem je mít někdy kolem roku 2020 srovnatelné fakulty s tím nejlepším, co existuje na Západě. K tomu prý budou potřeba další kroky.

Čang zmiňuje tři nejdůležitější: kromě získání seniorních pracovníků i podporu mladých, kteří ovšem mají být poptáváni mezinárodně. Dále jde o vypisování šestiletých pozic, a to tří typů: učitelských, výzkumných a kombinovaných. „Naše univerzita je na cestě mezi nejlepší na světě,“ tvrdí rektor SJTU, jež od roku 2007 přilákala 450 renomovaných učenců.

Nejsou to jen nabubřelé řeči. Předloni přišel ShanghaiTech rozvíjet i švýcarský biofyzik Kurt Wüthrich, jenž v roce 2002 dostal Nobelovu cenu za chemii. Co mají dělat čínské univerzity, aby vychovávaly lepší vědce? „Prvním doporučením je, aby veškerá výuka přírodních věd byla vedena v angličtině. A za druhé: mladí by měli odejít do světa na zkušenou, ale se snahou je pak nalákat zpět do Číny,“ říká nobelista.

 

Neschopní ať zkrachují a pražská smetánka čte knihy, vzkazuje prezident

Prezident Miloš Zeman při rozhovoru pro MF DNES (Lány, 8. října 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Česká republika se potýká s rekordními nárůsty potvrzených případů koronaviru, vláda zavádí mimořádná opatření a...

Umírají lidé, kteří mohli žít, říká lékař a spoluautor výzvy Jiří Sagan

Jiří Sagan, vedoucí lékař JIP z Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jedním ze tří autorů výzvy k ­lidem, aby dodržovali hygienická opatření, a zároveň žádající některé lékaře, ať je...

Svou sportovní kariéru považuji za ztrátu času, hodnotí minulost Hlaváčová

Yvetta Hlaváčová Tulip | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche pokořila řadu dalších met a získala spoustu významných...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!