Zatímco Julie Bremnesová odmítla mluvit s novináři přímo, její matka Marianne se svěřila britské BBC, že nejprve netušila, jak je situace vážná, a bát se začala až ve chvíli, kdy o střelbě informovaly televize. "Jsem na Julii pyšná, že nezačala panikařit a zachovala klid," uvedla matka. Dodala, že její dcera je v pořádku, truchlí však po svých přátelích, které Breivik chladnokrevně postřílel.
VŠE O NORSKÉ TRAGÉDII: |
Kompletní informace o útocích v Norsku a událostech, které následovaly, najdete ZDE.Julie zavolala matce v 17:10 hodin, aby ji informovala, že na ostrově střílí šílenec. Prosila ji, ať zavolá policii. Matka dceru zase požádala, ať jí pravidelně dává vědět, že je v pořádku. Následuje přepis jejich komunikace, kterou vedly prostřednictvím SMS:
17:42
Julie: Mami, řekni policii, že si musí pospíšit. Tady umírají lidé!
Matka: Pracuju na tom, Julie. Policie je na cestě. Odvážíš se zavolat?
Julie: Ne. Řekni policii, že je tu šílený muž, který běhá okolo a střílí lidi. Musí si pospíšit!
Matka: Policie o tom ví, už jim volala spousta lidí. Jde to dobře, Julie. Policie nám teď volá. Každých pět minut nám napiš, že žiješ, prosím.
Julie: Dobře.
Julie: Bojíme se o život.
Matka: To chápu, miláčku. Zůstaň schovaná a nikam nechoď! Policie už je na cestě, možná už je dokonce na místě. Vidíš někoho zraněného nebo mrtvého?
Julie: Schováme se ve skalách na pobřeží.
Matka: Dobře! Mám poprosit dědečka, aby pro tebe přijel, až se dostanete do bezpečí? Je to na tobě.
Julie: Ano.
Matka: Zavoláme dědovi hned.
Julie: Miluji tě, i když občas zlobím. A nepanikařím, i když se setsakramentsky bojím.
Matka: Já vím, zlato. Také tě moc milujeme. Slyšíš pořád střelbu?
Julie: Ne.
18:15
Matka: Máš nějaké zprávy o ostatních z Tromso (město, odkud rodina pochází, pozn. red)? Děda je na cestě.
Julie: Už dorazili policajti.
Matka: Muž, který střílí, má prý na sobě policejní uniformu. Buď opatrná! Co se tam teď děje?
18:30
Julie: Nevíme.
Matka: Můžeš teď mluvit?
Julie: Ne. Pořád střílí!
Matka: Jörgen doplaval ke břehu. Teď jsem mluvila s jeho otcem. Vysílají to všude, všude se mluví jen o ostrově Utöya. Buď opatrná! Až budeš moct, dostaň se na pevninu a zůstaň s dědou.
Julie: Pořád jsem naživu.
Matka: Díkybohu.
Julie: Čekáme, až nás vyzvedne policie. Teď jsme slyšeli střelbu, tak se bojíme zvednout.
Matka: Výborně! Skvěle, dobrá práce. V televizi říkají, že právě začala evakuace.
Julie: Doufáme, že nás někdo brzy vyzvedne. Chytili ho už?!
Matka: Je tam protiteroristická jednotka a snaží se ho dopadnout.
Julie: Dobře.
Matka: Zkusíme chytit zítrejší letadlo domů?
Julie: Na to teď nemám čas myslet.
Matka: To chápu.
Julie: Nevíš, jestli se jim podařilo ho chytit?
Matka: Dáme ti vědět, miláčku. Všechno sledujeme v televizi.
Matka: Hej, jsi tam?
Julie: Ano, létají nad námi vrtulníky.
Matka: Takže jsi v pořádku?
Julie: Hledají lidi ve vodě, nás ještě nevyzvedli.
19:01
Julie: Co říkají ve zprávách?
Matka: Že policie pluje na ostrov ve člunu. Jinak nic nového. Stále není jasné, co se se střelcem stalo, tak vydrž. Počkej, až pro vás někdo přijde.
Matka: Teď už ho chytili!
