Koleje demoliční četa oddělila s pomocí termitu, což je pyrotechnická směs používaná zároveň i ke svařování. Termit má uplatnění i ve zbrojním průmyslu, mimo jiné jako zápalná látka střel a granátů.
Technici se k demolici části mostu rozhodli kvůli tomu, že kus konstrukce, který se nezhroutil, se pohybuje. Pokud by ke kontrolovanému strhnutí nepřistoupili, hrozil by samovolný pád.
 |
Most Carolabrücke se skládá ze tří částí označených A, B a C. Po částech A a B jezdí automobily, na části C byly tramvajové koleje a chodník. Ve středu se zřítil kus mostní části C blíže drážďanskému Starému Městu. Nyní demolovaná část je blíže k Novému Městu.
Deník Sächsische Zeitung napsal, že sledovat demolici přišlo k Labi mnoho obyvatel města. Za místa k výhledu si vybrali mimo jiné turisty oblíbenou Brühlovu terasu u nábřeží či Augustův most.
Pád mostu si nevyžádal žádné zraněné, vyvolal ale velké komplikace v dopravě a debatu o stavu mostů v celém Německu.
Pozornost se k mostu nyní upíná i v souvislosti s hrozícími povodněmi, při kterých by mohla zřícená konstrukce představovat hráz a způsobit zaplavení drážďanského historického centra.
Podle aktuální předpovědi Německé meteorologické služby (DWD) by mohlo napršet mezi 20 a 70 litry na metr čtvereční. Větší obavy mají němečtí meteorologové ze srážek v Česku, odkud Labe do Drážďan teče. Varování před povodněmi pro saskou metropoli ale zatím DWD nevydala.
Česko nabídlo vyslání hasičkého týmu
Český ministr zemědělství Marek Výborný ve středu uvedl, že Česko nevyhovělo žádosti Němců o snížení průtoku na Labi kvůli spadlému mostu. Dodal, že vodohospodáři naopak průtok v Labi zvýší, aby uvolnili kapacitu pro zachycení vody po případných extrémních srážkách.
Ve čtvrtek Výborný doplnil, že Česko saské straně nabídlo vyslání hasičkého týmu, který by pomohl s odklízením trosek mostu. Němci však odmítli se zdůvodněním, že využijí svou techniku bundeswehru.
Technici ze státní agentury pro civilní ochranu a mimořádné události (THW) a zaměstnanci specializované firmy už v noci na čtvrtek most zčásti zajistili pomocí třicetitunové konstrukce ze dřeva a kovu, aby tak zabránili jeho sklouznutí z pilíře. Práce na zajištění pokračovaly i dopoledne.
Drážďanský most procházel rozsáhlou rekonstrukcí, opravena už byla část pro automobilovou dopravu – tedy díly A a B. Na část C s tramvajovými kolejemi, která se ve středu zřítila, měla přijít řada až na počátku příštího roku. Příčina pádu mostu zatím není jasná, policie ale nepředpokládá cizí zavinění. Odborníci se domnívají, že k pádu mostu mohla výrazně přispět koroze.
Středeční zřícení Carolabrücke vyvolalo v Německu debatu o stavu mostů v zemi. Podobně tomu bylo i v Česku po zřícení Trojské lávky na začátku prosince 2017, při kterém utrpěli zranění čtyři lidé, z toho dva těžká. Podle odborníka na mostní konstrukce Martina Mertense lze říci, že u velkých německých mostů jsou „problémovými pacienty“ všechny postavené před rokem 1980. Kvůli stavebnímu boomu po druhé světové válce je v této kategorii přitom většina německých velkých mostů.
„Drážďany jasně ukázaly: Je pět minut po dvanácté,“ řekl profesor vysoké školy v Bochumi mediální skupině RND
Německý svaz měst a obcí vyzval vládu, aby zahájila „investiční ofenzivu“ namířenou na zlepšení německé dopravní infrastruktury včetně mostů. Podle ministra dopravy Volkera Wissinga je v rozpočtu na příští rok, který se nyní projednává ve Spolkovém sněmu, více než devět miliard eur (226 miliard Kč) na investice do dálnic a mostů.
Zároveň ale upozornil, že řada mostů – včetně drážďanského Carolabrücke – patří obcím, a nelze tak při jejich sanaci počítat s penězi ze státního rozpočtu.
