Gigantická parabola má zkratku FAST, přezdívá se jí oko nebes a stála přes čtyři miliardy korun. Sloužit má k výzkumu vesmíru a vyhlížení předalekých galaxií či jevů.
Impozantní teleskop, který se budoval více než pět let, je jedním z úspěchů čínských vědců, jimiž se před několika dny pochlubila státní tisková agentura Nová Čína. Dále vyzdvihla lednový přenos svazku fotonů na rekordní vzdálenost 1200 kilometrů i sběr vzorků „hořlavého ledu“, tedy zmrzlých hydrátů metanu (a údajně velké energetické naděje) ze dna Jihočínského moře.
„Po více než 30 letech vývoje a kvantitativních změn přicházejí změny kvalitativní. Je tu čas vědeckých průlomů,“ řekl agentuře profesor Chuo Kuo-čching z Univerzity Čínské akademie věd, když hovořil o posunech v tamní vědě a technologiích. Je to prý výsledek dlouhodobějších plánů a pětiletek, které vedou dřívější popelku na vrchol. Ale neříkají to jen místní či prorežimní experti. Arnout Jacobs, vedoucí čínské divize vydavatelství Springer Nature, potvrzuje, že Čína postupuje plánovitě k vytčeným cílům a dává na ně i peníze.
Navrátilci z Evropy i USA
A je to už vidět. Jak LN v minulých letech psaly, kdysi vysmívaný čínský výzkum – v němž se to hemžilo etickými přehmaty, plagiáty i články lokálního významu –se stává globální supersilou. Dokazují to jak počiny v kosmonautice a hi-tech technologiích, tak i vyšší kvalita vědeckých studií.
V žebříčku Nature Index, který započítává jen podíly na článcích v 68 nejprestižnějších přírodovědeckých časopisech světa, patří Číně druhé místo za Spojenými státy americkými. USA mají 15 347 spočítaných bodů, ale čínští vědci jsou stříbrní zásluhou 6342 bodů. Pro dokreslení: třetí Německo má těchto „čárek“ 3682, čtvrtá Velká Británie 3100 a pátí Japonci – dříve asijští premianti – 2625. Česko je pak se 144 body na 26. příčce.
Speciální příloha magazínu Nature si teď na čínskou vědu posvítila a ptá se: Co hlubšího je za vzestupem říše středu? Faktorů je řada. Stále více čínských vědců již má zahraniční kolegy, kteří s nimi spolupracují na publikacích – takových už je 24 procent. Čínská věda je otevřenější, mění se akademická kultura v zemi. Ze zahraničí se také vrací domů spousta doktorandů, kteří nabyli znalostí v Americe i Evropě, a udržují tyto kontakty. Jak uvádějí anglicky píšící média: „B rain drain“ se mění v „brain gain“ –odliv mozků se změnil v jejich příliv.
Nové materiály a chemie
Díky tomu a také modernímu vybavení roste i výkon. Nejsilnější je Čína v materiálových vědách. Svůj světový podíl na článcích v databázi Web of Science zvýšila na ohromujících 33 procent; třetina smysluplných studií o nových nanomateriálech, slitinách či polymerech tedy pochází z Číny.
Ještě impozantnější je vývoj – v roce 2005 přispívali čínští vědci do této „pokladnice poznání“ jen sedmnácti procenty. „Každý sektor ve společnosti vyžaduje lepší materiály: od armády přes dopravu po zdravotnictví,“ říká profesor Li Šuej-tchung.
Podobně raketový vzestup (ze čtrnácti procent až na nynějších 30) platí pro chemii, třetí nejvýznamnější je strojírenství, v němž už Čína publikuje asi čtvrtinu světových poznatků. Nekritické nadšení krotí exprezident německé Max-Planckovy společnosti: „Těch článků skutečně světové špičky není vzhledem k investicím ještě tolik,“ řekl LN Peter Gruss.
Lepšícím se výsledkům v chemii, fyzice i biologii napomáhají nákladné infrastruktury, jako jsou nové urychlovače či synchrotrony, kde lze provádět experimenty. Příkladem je třeba Shanghai Synchrotron Radiation Facility (SSRF), kterou od roku 2009 využili i vědci ze 46 zahraničních ústavů. Špičkové bádání se nejvíce koncentruje v Pekingu, Šanghaji, Nankingu, Che-feji a Wu-chanu, kde jsou ústavy akademie věd a univerzity.
Školní vize roku 2030
I s nimi to myslí vláda vážně. Předloni vyhlásila plán na zvýšení konkurenceschopnosti čínských škol, jemuž se přezdívá World Class 2.0. Má tři cíle. „Vyšlechtit v Číně řadu prvotřídních univerzit a oborů do roku 2020, navyšovat počty univerzit a disciplín mezi těmi nejlepšími na světě a rozšířit do roku 2030 kapacity vzdělávacího systému v zemi,“ říká docentka Wang Čchi, analytička z šanghajské pedagogické fakulty. A cosi se už hýbe.
V rankingu QS (v němž Univerzita Karlova letos spadla na 314. místo) již má Čína v první světové stovce tucet škol: šest univerzit z kontinentální Číny, pět z Hongkongu a jednu ze sporného Tchaj-wanu. Oproti předcházejícímu ročníku jich je zase o pár víc, což znamená nejvyšší zastoupení v globálním žebříčku top100 za Spojenými státy a Velkou Británií.
