„Po zatčení Pavla Durova jsem zahlédl nepravdivé informace o Francii,“ napsal Macron na síti X a zdůraznil, že Francie je „hluboce oddána svobodě projevu a komunikace“. Zatčení šéfa Telegramu na francouzské půdě se podle něj odehrálo v rámci aktuálního soudního vyšetřování. „V žádném případě nejde o politické rozhodnutí. Je na soudcích, aby v této věci rozhodli,“ podotkl také.
Pařížská prokurátorka Laure Beccuauová podle agentury AFP uvedla, že Durov je vyšetřován pro podezření z 12 trestných činů, mezi nimiž je účast na správě platformy, která umožňuje nezákonné transakce a praní špinavých peněz, držení a šíření dětské pornografie či drogovou kriminalitu.
Mluvčí francouzské policie podle agentury Reuters zase sdělil, že Durov čelí obvinění z nespolupráce v souvislosti s kybernetickými a finančními trestnými činy na telegramu.
Nabízí se i jiný úhel pohledu. Rodák z Leningradu, který má francouzské občanství teprve tři roky (kromě toho je občanem dalších tří zemí), nejspíš dlouhodobě a za žádných podmínek nechce úřadům vydat šifrovací klíče, domnívají se list Le Monde či portál Meduza.
Telegram v neděli večer v prohlášení uvedl, že Durov nemá co skrývat. Platforma tvrdí, že dodržuje zákony platné v EU a že její pravidla pro moderování obsahu dodržují standardy obvyklé v odvětví.
Zatčení šéfa Telegramu jako zásah proti svobodě slova odsoudili Elon Musk, Tucker Carlson i bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného Georgy Alburov a Ivan Ždanov. „Nejsilnější hlasy na obranu Durova přicházejí z ruské propagandy. To je zajímavé,“ pozastavil se Ždanov.
Představitelé Ruska se teď o Telegram živě zajímají a Durova se zastávají. Přitom v minulosti chtěli síť zrušit, protože Durov odmítl poskytnout šifrovací klíče a přístup ke zprávám uživatelů. Navíc Telegram využil k organizaci své vzpoury a nedokončeného tažení na Moskvu zesnulý vůdce wagnerovců Jevgenij Prigožin.
V Rusku se tak nyní najednou spoustu lidí ohání svobodou slova a ochranou uživatelů, ale vypadá to, že o to ve skutečnosti vůbec nejde. Durov v Rusku nežije od roku 2014. Důvodem opuštění vlasti mohla být i jeho další sociální síť Vkontaktě, kterou pak prodal.
Podle jeho slov se mu do bytu vloupaly ruské bezpečnostní složky a chtěly, aby ze sítě stáhl texty s opozičními názory. Údajně šlo o osobní údaje demonstrantů na kyjevském Majdanu. Telegram Durov dokončil už v zahraničí a jeho sídlem je aktuálně Dubaj.
Zranitelnější armáda
„Jeho zatčení může mít politické motivy a mohlo by být nástrojem k získání přístupu k osobním informacím uživatelů Telegramu. To nesmí být dovoleno,“ napsal místopředseda Státní dumy Vladislav Davankov na samotném Telegramu.
„V současné době žijeme ve světě, kde myšlenky George Orwella zvítězily,“ prohlásil válečný bloger Boris Rozhin. Po propuštění Durova volají i další váleční blogeři. Nabízejí trička s nápisem „Free Durov“ a publikují fotku střely se slovy „pro Durova“, určené Západu.
Považují Telegram za alternativní informační kanál armády, pokud nelze používat ten oficiální. Někteří tvrdí, že se armáda na Telegram už spoléhat nemusí. Všichni se ale shodli, že s oficiální komunikací armády je problém a že k ní neexistují bezpečné alternativy.
„Telegram je v současnosti základem naší vojenské komunikace. Od nynějška je vše v ohrožení,“ varuje bloger Alexej Sukonkin.
Jeho kolega Roman Alekhine se obává, že v budoucnosti může mít armáda kvůli Telegramu závažné problémy. „Jakmile Durov předá klíče k Telegramu – a je to jen otázka času – a při absenci efektivních komunikačních nástrojů se naše armáda stane ještě zranitelnější,“ prohlásil Alekhine.
Telegram má 900 milionů uživatelů. Přihlašují se pomocí telefonního čísla stejně jako na aplikaci WhatsApp. Sociální síť funguje obdobně jako chatovací aplikace Messenger od Mety. Navíc umožňuje založit kanál, který může sledovat libovolný počet lidí. Odlišuje se možností založit skupinu s maximálně 200 tisíci členy.
Dalším rozdílem je minimální moderace obsahu. Z velmi liberálního, až laxního vztahu zakladatele a celé společnosti ke zveřejněnému těží jednak nespokojení občané, jednak kupříkladu teroristé.
Nijak nekontrolované prostředí slouží ruským protirežimním aktivistům – ostatně účet tam má i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a starostové ukrajinských měst. Ale ke komunikaci a organizaci ji využil například i palestinský Hamás nebo útočníci na petrohradské metro v roce 2017. Na Telegramu se domlouvá i ruská vojenská rozvědka GRU, prodejci drog nebo obchodníci se zbraněmi.
Nelegální činy se následně obtížně vyšetřují, protože jejich pachatelé využívají šifrovanou komunikaci nebo se jejich zprávy po odeslání automaticky mažou. Společnost Telegram se od obsahu uživatelů naprosto distancuje a považuje za absurdní, aby za síť odpovídal její vlastník. Stejný postoj zastává i bývalý poradce Alexeje Navalného Leonid Volkov, který tvrdí, že „Durov není spolupachatelem zločinů páchaných uživateli Telegramu“.
