Džihádisté unesli desítky kurdských dětí. Udělají z nich sebevražedné atentátníky, bojí se rodiče (ilustrační fotografie).
foto: Shutterstock
Podle agentury ANSA byly děti uneseny mezi Aleppem a Minbadžem na severu Sýrie 29. května, když se vracely ze školy, kde skládaly zkoušky. Únosci byli z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), což je skupina vyznávající ideologii al-Káidy. Na severu Sýrie a Iráku chce ustavit chalífát. V rukou už má velkou část severovýchodních oblastí Sýrie a týden obsazuje sever Iráku.
Pěti dětem, které byly ve skupině, se podařilo uprchnout a po návratu domů řekly, že jim únosci dávali lekce o svaté válce proti nepřátelům boha a odpadlíkům. Rodiče zbylých rukojmích se bojí, že únosci děti připravují na sebevražedné operace.
Oblasti kontrolované sítí Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS).
Boje v Sýrii stále pokračují. Armádní vrtulníky podle středeční zprávy Reuters bombardovaly uprchlický tábor u jordánské hranice a zabily přitom 20 lidí. Většina z nich byly ženy a děti. Na tábor prý spadly takzvané barelové bomby, tedy sudy naplněné výbušninami a střepinami. Sýrie je za používání této špatně zaměřitelné munice ve světě kritizována.
Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) vyšetřuje případy použití chloru v Sýrii. Ve své zprávě, k níž získala přístup agentura AFP, uvádí, že její vyšetřovatelé dospěli k závěru, že v Sýrii byly použity toxické látky dráždící dýchací cesty, tedy i chlor. Jejich použití bylo prý systematické.
Vyšetřovatelé OPCW byli v Sýrii od začátku května. Sýrie se loni zavázala, že se zbaví svých chemických zbraní. Měla je vyvézt a nechat zničit mimo své území do 30. června. Osm procent tohoto arzenálu je ale stále v Sýrii a OPCW, která má na likvidaci dohlédnout, už nepočítá s tím, že se termín stihne.
Teror ISIL v Evropě?- Německo patří mezi země, které by se mohly stát terčem teroristického útoku ze strany islámských radikálů, řekl předseda Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen. "Nejsme od terorismu daleko," řekl Maassen. "Lidé, kteří odjeli bojovat do občanské války v Sýrii, se tam radikalizovali a jsou připraveni pokračovat v násilí, i když se vrátí zpátky do Německa," doplnil. Poukázal přitom na případ atentátníka, který v květnu zabil čtyři lidi v židovském muzeu v Bruselu.
- Do Sýrie podle odhadů kontrarozvědky BfV odjelo bojovat proti režimu prezidenta Bašára Asada kolem 320 německých občanů. Zhruba stovka z nich se již vrátila do vlasti. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére na tiskové konferenci řekl, že neexistuje žádný právní základ, který by mohl jejich návratu do Německa bránit, přestože představuji bezpečnostní riziko.
- Občanská válka v Sýrii představuje nebezpečí i z hlediska propagandy. Na internetu se podle Maassena objevuje stále více oslavných a euforických výpovědí radikálů, kteří se zapojili do tamních bojů, často doprovázené snímky zachycujícími brutální násilí. "Na sociálních sítích vidíme, že mnoho lidí v Německu tyto obrázky a výpovědi rádo sleduje a sdílí. To ukazuje, jak velký potenciál k radikalizaci zde je," upozornil Maassen.
- BfV také zaznamenal v posledním roce značný nárůst počtu členů salafistických sdružení v Německu, která usilují o zavedení islámského pořádku v zemi. Podle úřadu se k této skupině loni hlásilo zhruba 5500 lidí, o tisíc víc než v roce 2012. Nejsilnější je tato skupina v oblasti Bonnu a Kolína nad Rýnem.
- Podle britského premiéra Davida Camerona hrozí nebezpečí i Británii. "Nesouhlasím s těmi, kteří si myslí, že se nás to netýká a že pokud chce někdo nastolit extremistický islámský režim uprostřed Iráku, není to naše věc. Ti lidé se snaží zabrat území a zároveň plánují útoky na nás zde doma, ve Spojeném království," sdělil Cameron.
- Cameron řekl, že v řadách ISIL bojuje 400 lidí z Británie.
- Británie byla součástí koalice, která po osm let působila v Iráku po svržení jeho někdejšího prezidenta Saddáma Husajna. USA, které koalici vedly, nyní zvažují pomoc irácké vládě proti ISIL. Británie svou vojenskou účast vyloučila.
|
