Británie se bojí eboly. Kvůli epidemii svolává krizový štáb

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) již v západní Africe nemoci podlehlo 672 lidí a více než 1200 se jich nakazilo. Epidemie krvácivé horečky způsobené virem ebola vypukla v únoru v Guineji a rozšířila se do sousední Sierry Leone a Libérie. Minulý týden první případ úmrtí oznámila také nejlidnatější země Afriky Nigérie. Některé aerolinky již přestaly do oblasti létat.

Hrozba, jež vyžaduje reakci

"V současné době si nemyslíme, že by nějaký britský občan (v zahraničí) byl nakažený, a jsme přesvědčeni, že v Británii není žádný případ (nakažení). Je to ale hrozba, je to něco, na co musíme reagovat," řekl šéf britské diplomacie. Vláda podle něj zváží, zda je nutné přijmou preventivní opatření na ochranu Britů doma a v zahraničí.

Zdravotní poradce vlády Mark Walport novinářům řekl, že ebola je hrozbou, protože současný svět je velmi propojený. "Nově vznikající infekční nemoci jsou velkou globální výzvou," řekl vědec.

Ředitel zdravotní správy v Anglii Brian McCloskey již vyzval britské lékaře, aby byli ostražití a všímali si pacientů s podezřelými příznaky. Epidemie podle něj není v západní Africe pod kontrolou a hrozí její rozšíření. Nakažení ebolou se projevuje zvracením, průjmem a krvácením.

Charitativní organizace Lékaři bez hranic (MSF) vyzvala Světovou zdravotnickou organizaci a vlády, aby rychle rozmístily a zorganizovaly prostředky, které jsou potřebné k tomu, aby se epidemie začala dostávat pod kontrolu.

Bezprecedentní epidemie

"Tato epidemie je bezprecedentní, naprosto se vymyká kontrole a situace se jen zhoršuje. Pokud se situace dost rychle nezlepší, existuje skutečná hrozba, že budou zasaženy další země," uvedl ředitel operací MSF Bart Janssens v rozhovoru, který dnes zveřejnil belgický deník La Libre Belgique. Lékaři MSF se zapojili do péče o nakažené virem ebola v Africe.

Virus podle stanice BBC zabíjí až 90 procent nakažených osob, ale pacienti mají tím větší naději na přežití, čím dříve se začnou léčit.

Smrtelná infekce se šíří dotykem kůže a kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených osob, upřesnila odbornice na zdravotnictví Tulip Mazumdarová. Inkubační doba je podle ní od dvou do 21 dní. Proti infekci neexistuje vakcína ani léčba. K vyléčení může pomoci rehydratace pacientů, kteří mají průjem a zvrací.

Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela.

EBOLA Virus eboly v roce 1976 identifikoval jako první mladý belgický virolog Peter Piot. Bylo mu 27 let a dostal za úkol objasnit příčinu velkého počtu úmrtí v Kongu, někdejším Zairu, které bylo do roku 1960 belgickou kolonií. Piot popsal, že když letadlo jeho tým dopravilo z Kinshasy do asi 1000 kilometrů vzdálené Bumby, nechal pilot zapnuté motory a rozloučil se nikoli výrazem na shledanou, ale sbohem, protože tým se dostal do míst, kde umíraly desítky lidí. Cílem skupiny byla tehdy vesnice Yambuku. Členové tamní katolické mise se stáhli do domu, kolem nějž vytvořili sanitární kordon s nápisemProsím nepostupujte dále, hrozí vám smrt. Čtyři členové mise totiž už zemřeli a ostatní se modlili a čekali na smrt. Virus ebola. Piotova skupina systematicky získávala informace o šíření viru v celém regionu a zjistila, že virus se šíří pouhým dotykem těla zemřelého. Tým pak zavedl karantény v nemocnicích a izolaci všech, kdo přišli do kontaktu s nakaženými. Jméno pak onemocnění dostalo podle nejbližší řeky Eboly. Piot do Yambuku zavítal podruhé letos v únoru a sešel se tam s ošetřovatelem, který se nakazil v roce 1976 a přežil. Belgický virolog, který se později v životě zabýval výzkumem AIDS, řekl, že pro nynější epidemii eboly má tutéž radu, jaká platila v 70. letech: "Mýdlo, rukavice, izolace pacientů, používání jednorázových injekčních jehel a karanténa všech nemocných." "Teoreticky by mělo být snadné ebolu zvládnout. Neměli bychom zapomínat, že je to nemoc související s chudobou a nefunkčním zdravotnickým systémem," dodal.