Nechyběl ani příslib zlepšení systému státního školství, infrastruktury a všeho ostatního, čím si u běžného lidu můžete nahnat plusové body. Sísí sliboval i to, že dodrží maximálně dvě čtyřletá volební období garantovaná ústavou. Politické sliby, nejen v Egyptě, nemají dlouhou životnost.
Letos 23. dubna vyhlásila egyptská státní volební komise výsledek referenda, kterého se zúčastnilo 44 % Egypťanů, z nichž 88 % podpořilo navrhované změny ústavy. Ta nyní Sísímu umožňuje prodloužit si prezidentský mandát ze čtyř na šest let a v roce 2024 kandidovat ještě jednou.
Egypt's era of hope has ended @CNN #egypt #sisi #Referendum https://t.co/2yhevalP2r
Že může mít ještě v roce 2030 Egypt stejného vůdce jako nyní, není ovšem na nové podobě ústavy nejvíc znepokojující. Prodloužení prezidentského mandátu je jedna věc, nicméně jako zásadnější se jeví změny článků 200, 234 a 204, které výrazně posilují už tak velkou moc armády. Nově nemá armáda na starosti jen zajišťování státní bezpečnosti, ale také ochranu ústavy, „demokracie“, principů sekulárního státu a práv a svobod občanů. To v praxi znamená, že generálové mohou napříště zasahovat do politiky a v souladu s novou ústavou je možné legitimizovat i státní převrat demokraticky zvolené vlády. Nejvyšší rada ozbrojených sil nyní disponuje permanentním vetem při volbě ministra obrany a zásadně se rozšířila i jurisdikce vojenských soudů.
Téměř 90 procent Egypťanů podpořilo změnu ústavy. Prezident bude moci zůstat do roku 2030 |
Ústavní změny se výrazně dotkly také justičního systému, který se dal po celá desetiletí považovat za výrazně nezávislý. Minulý čas je namístě, protože prezident nově jmenuje jednoho ze sedmi nejvyšších soudců (čl. 185), nově volí nejvyššího státního zástupce (čl. 189) a předsedu ústavního soudu (čl. 193). Vznikne také vrchní rada pro soudní orgány a osoby, které bude předsedat – ano, opět překvapivě – prezident a jež bude mimo jiné upravovat povýšení a transfery. Vymizela také klauzule o nezávislých rozpočtech jednotlivých soudů a státní rada byla zbavena řady pravomocí včetně kontroly legislativních návrhů (čl. 190).
Změna ústavy proběhla velmi rychle. První návrh se objevil teprve 2. února letošního roku. Navrhované změny schválil parlament během jediného, neobvykle produktivního zasedání v polovině dubna a finální verze doputovala k prezidentovi ještě týž den. Už následujícího dne národní volební komise vyhlásila, že se referendum o změnách ústavy bude konat pro Egypťany žijící v zahraničí za dva dny a na domácí půdě za dny tři.
Mariette F. Mabrouk, vedoucí egyptského programu z Middle East Institute navíc zdůrazňuje, že jedenadvacet navrhovaných změn sice doplňovalo vyhlášený volební dekret a byly otisknuty v Úředním věstníku, nicméně běžný Egypťan nejspíš vůbec netušil, kde by je měl hledat. A pokud ano, stěží měl dost času na to, aby si je mohl všechny pořádně pročíst a zamyslet se nad tím, co by znamenaly. Volba „ano“ či „ne“ pokrývala všech 21 změn, jejichž text nebyl ve volebních místnostech k dispozici.
Summit zemí EU a Ligy arabských států začal, Egypt vyzval k posílení boje proti terorismu |
Propagace „ano“ také dostala pochopitelně v médiích značný prostor, zato najít důvody pro „ne“ bylo podstatně těžší – podle opozice blokoval stát webové stránky, které takové informace poskytovaly. Pozornost se navíc soustředila především na prodloužení Sísího mandátu, takže se referendum změnilo v zásadě v hlasování o prezidentově popularitě. A ten zůstává všeobecně velmi oblíbený navzdory tomu, jak špatně si vede podle transformačního indexu Bertlesmannovy nadace.
Aby si změny sedly
Podle zprávy Human Rights Watch předcházelo referendu masové zatýkání a očerňující kampaně vedené proti aktivistům, kteří vybízeli k bojkotu hlasování nebo k odmítnutí změn. Z „podněcování k chaosu“ byl podezříván i bývalý opoziční prezidentský kandidát Hamdín Sabáhí, jenž se postavil proti navrhovaným změnám. „Už několik let se úroveň lidských práv v Egyptě snižuje. Trend jejich zásadního porušování za vlády prezidenta Sísího bude, jak ze změn ústavy jasně plyne, nadále pokračovat,“ vyjádřil své obavy pro televizní stanici al-Džazíra Michael Page z Human Rights Watch. Podle právníka Mahmúda Ibráhíma, jenž vystoupil v pořadu Rozhovory dne na al-Džazíře, si Sísí prodloužený mandát zaslouží, protože „vymanil Egypťany z područí Muslimského bratrstva“. Podle Ibráhíma je zapotřebí mít jednoho prezidenta dostatečně dlouhou dobu, aby si mohly všechny změny hezky sednout.
