Exprezident Mursí byl zvolen prezidentem ve volbách v roce 2012. V roce 2013 ho svrhla armáda
foto: Reuters
Jako všechny ostatní hrdelní rozsudky musí i sobotní tresty potvrdit velký muftí, který je nejvyšší náboženskou autoritou v zemi. Konečný verdikt by měl soud ohlásit 2. června, oznámila agentura Reuters. Představitel Muslimského bratrstva trest smrti pro Mursího kritizoval jako politicky motivovaný a vyzval mezinárodní společenství k akci za jeho zrušení.
Ve dvou procesech projednávaných v Káhiře byl exprezident z řad Muslimského bratrstva obžalován kromě jiného i ze špionáže ve prospěch Kataru.
Trest smrti pro Mursího odmítl Amr Darrag, který je spoluzakladatelem od loňského srpna správním soudem rozpuštěné Strany svobody a spravedlnosti, politického křídla Muslimského bratrstva.
„Je to politický verdikt a zločin vraždy, která má být spáchána. Mezinárodní společenství by tomu mělo zabránit,“ řekl Darrag agentuře Reuters v Istanbulu.
Trest smrti hrozil Mursímu i na závěr jiného procesu minulý měsíc. V prvním rozsudku tehdy nakonec poslal soud exprezidenta na 20 let do vězení za podněcování k násilí při protivládních protestech v prosinci 2012. Islamista Mursí podle soudu nese spoluvinu na smrti deseti demonstrantů.
Mursí zvítězil s podporou islamistického Muslimského bratrstva v roce 2012 v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Po vlně protivládních demonstrací v létě 2013 ho ale svrhl vojenský puč pod vedením současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího.
Muhammad Mursí- Hlavou státu byl zvolen v prvních demokratických prezidentských volbách po pádu autoritářského režimu prezidenta Husního Mubaraka. Do voleb šel jako kandidát islamistického Muslimského bratrstva a šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP). V kampani vystupoval jako umírněný islamista a obyvatelům sliboval, že dodrží hodnoty revoluce, která svrhla Mubarakův režim.
- Krátce po nástupu do prezidentského úřadu zrušil ústavní deklaraci poskytující široké pravomoci armádě. Odvolal též ministra obrany a náčelníka generálního štábu. V listopadu 2012 vydal Mursí dekret upevňující jeho postavení a odvolal generálního prokurátora. Následovaly mohutné demonstrace proti Mursímu, který dekret posléze zrušil.
- Při prvním výročí zvolení Mursího do čela státu se v Egyptě střetli jeho odpůrci a příznivci. Mohutných protiprezidentských demonstrací se zúčastnilo údajně na 14 milionů lidí. Opozice hlavě státu vyčítala islamizaci země a špatnou ekonomickou situaci.
- Egyptská armáda 3. července 2013 Mursího zbavila funkce. Tehdejší ministr obrany a současný prezident Abdal Fattáh Sísí to zdůvodnil tím, že Mursí jako hlava státu nenaplnil očekávání národa.
- Mursí je rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě (narozen 20. srpna 1951) vystudoval inženýrství na Káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na Jižní kalifornské univerzitě v USA. Ve Spojených státech pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta.
- Od 80. let byl členem islamistického Muslimského bratrstva. V letech 2000 až 2005 zasedal v parlamentu jako nezávislý, neboť bratrstvo bylo v té době zakázáno. V letech 2006 a 2011 byl krátce vězněn. Na jaře 2011 stál u zrodu Strany svobody a spravedlnosti (FJP), která pod jeho vedením vyhrála parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012.
- Je ženatý; dvě z jeho pěti dětí mají americké občanství.
|
