Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.
Experti: Emise CO2 během pandemie klesly celosvětově o 17 procent. Ke zjištění došli neobvyklou metodou |
Některé státy, zvláště ty z východního křídla EU včetně České republiky, přitom dávají najevo, že budou mít problém i se splněním současného závazku. K tomu se vyjádřil ve středu i ministr průmyslu Karel Havlíček. Snížení emisí skleníkových plynů o 55 pct do roku 2030 je podle ministra Havlíčka pro ČR nereálné, má-li si země zachovat energetickou soběstačnost.
Větší část unijních zemí stejně jako stovky velkých firem či nevládních organizací naproti tomu přísnější závazky podporují. Řada poslanců Evropského parlamentu (EP) hovoří o ještě vyšších cílech.
„Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo,“ řekla von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. „Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti,“ pokračovala. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem.
Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření nového koronaviru. Von der Leyenová ve středu řekla, že více než třetina z těchto peněz půjde do ekologických projektů. Třetinu prostředků na naplnění fondu, které si komise hodlá bezprecedentně půjčit na finančních trzích, podle své šéfky získá prostřednictvím takzvaných zelených dluhopisů. Tedy takových, které se využívají právě k financování ekologických projektů.
