Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
Poslanci již podruhé jednali za mimořádných okolností způsobených koronavirovými omezeními. Protože velká většina z nich zůstala doma, debatovali za pomoci videokonference a hlasovali e-mailem. Z téměř sedmi stovek hlasujících podpořilo jednotlivé návrhy většinou více než 600 poslanců.
Komise schválila Česku miliardovou pomoc pro malé a střední podniky na zdravotnické prostředky |
Schválili tak například možnost nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem využít pro zdravotnictví a pomoc firmám. Po březnovém uvolnění 37 miliard eur (přes bilion korun) tak budou státy moci ze strukturálních fondů čerpat další peníze bez zvláštních podmínek, navíc s větší pružností převodů mezi jednotlivými fondy a mnohdy i bez státního spolufinancování.
Poslanci odsouhlasili také uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad či poskytnutí finanční pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel. Schválili rovněž navýšení financí pro Evropské centrum pro prevenci nemocí a kontrolu či uvolnění dalších peněz na organizaci návratů občanů EU z mimoevropských zemí.
Evropská komise doporučí postupně nahradit stavy nouze cílenými opatřeními |
„Musím ocenit flexibilitu, s jakou Evropský parlament dokázal reagovat. Pomoc státům, které bojují s pandemií, musí být efektivní a musí se k nim dostat co nejrychleji. Každé zaváhání může být osudné,“ komentovala hlasování česká liberální europoslankyně Martina Dlabajová.
Méně jednoznačným poměrem hlasů 395 ku 171 - dalších 128 se zdrželo - přijal europarlament nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie, který by se měl podle nich pohybovat v řádech bilionů eur. Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, o jejichž vydání usilují zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit.
„Je to nástroj, po němž volají mnozí. Musíme zajistit, že výdaje zemí budou vzájemně sdílené,“ prohlásil po hlasování předseda EP David Sassoli.
Plán ekonomického oživení bude hlavním tématem videokonference unijních lídrů příští čtvrtek.
Obavy z vývoje v Maďarsku a Polsku
Poslanci v usnesení rovněž dali najevo obavy z vývoje v Maďarsku a Polsku. Maďarská vláda získala v rámci nouzového stavu časově neomezené možnosti řídit zemi pomocí dekretů, polská zase narychlo prosadila úpravu volebního zákona, aby se mohly v době pandemie konat prezidentské volby, jejichž favoritem je vládě nakloněná současná hlava státu. EP vyzval Evropskou komisi, aby urychleně ověřila, zda jsou všechny kroky obou zemí v souladu s unijním právem.
Po koronavirové krizi: Tři možné scénáře pro Evropu |
Proti rezoluci hlasovali poslanci nesouhlasící s vydáním dluhopisů, zástupci polské a maďarské vládní strany ji zase nepodpořili kvůli zmínce o svých zemích. Spory vyvolal i bod vyzývající provozovatele sociálních sítí, aby aktivně zjišťovali a odstraňovali dezinformace a projevy nenávisti. Podle části europoslanců automatické filtry textu, které k tomu využívají velké internetové platformy jako Facebook, ohrožují svobodu projevu.
„Měli bychom pracovat na rozvoji a propagaci důvěryhodných zdrojů místo toho, abychom zaváděli automatizované filtry sociálních médií. Ty jsou z podstaty nespolehlivé a mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že už nyní kvůli nim dochází k odstraňování relevantních informací““ uvedl český místopředseda EP Marcel Kolaja, který kvůli tomu spolu se svými pirátskými kolegy usnesení nepodpořil.
Přijatá rezoluce také vyzývá k vytvoření fondu solidarity obsahujícího nejméně 50 miliard eur, který by podpořil zdravotnictví jak během krize, tak po ní. EP rovněž navrhl posílení pravomocí unijních institucí pro případ obdobného ohrožení, aby mohla EU napříště rychleji reagovat a koordinovat společná opatření. V současnosti jsou pravomoci související s ochranou zdraví v rukou členských států, které je obvykle v podobně citlivých otázkách nechtějí svěřovat unijním orgánům.
