V samotné Sýrii již bylo očkováno 650 000 dětí, z toho 116 000 v oblasti Dajr az-Zaur na východě země, kde probíhají intenzivní boje v rámci občanské války. Ta napomáhá šíření choroby a znemožňuje s ní účinně bojovat. Prezident organizace International Rescue Committee David Miliband prohlásil, že epidemie vyžaduje "okamžité humanitární příměří". Nicméně to je zatím v nedohlednu.
V Sýrii bylo zatím potvrzeno pouhých deset případů onemocnění, je to však jen začátek, tvrdí Hamad Jafari z WHO. "Těch případů bude víc a víc. Proto je tak důležité, abychom epidemii co nejdříve zastavili. To, jak rychle se nemoc bude šířit, závisí na tom, jak rychle budeme schopni dostat se do potřebných oblastí a očkovat tamní děti," uvedl.
WHO potvrdila koncem října výskyt obrny u deseti dětí na severu Sýrie, což je v této zemi poprvé po 14 letech. Podle Bruce Aylwarda z WHO obrna ale ohrožuje širší oblasti Blízkého východu. Její virus byl například v prosinci objeven v Káhiře a v dubnu v Izraeli a na palestinských územích.
VÍCE O OBRNĚ V SÝRII: |
Syrské úřady přiznávají, že nejsou schopny zajistit celoplošné očkování, jak tomu bylo před zahájením občanské války. Zatímco před ní, v roce 2010, bylo naočkováno 95 procent populace, letos je to pouze 45 procent.
Obrnu se díky vakcínám podařilo zvládnout ve většině států. Vyskytuje se ale stále v Afghánistánu, Nigérii a Pákistánu.
Evropa v ohrožení
Podle odborníků může obrna ohrozit i Evropu, a to kvůli stovkám tisíc uprchlíků z blízkovýchodního regionu. Choroba je vysoce infekční, ale příznaky se rozvinou pouze u jednoho z 200 nakažených, takže existuje vysoké riziko, že virus pronikne do Evropy nepozorovaně, varoval profesor Martin Eichner z Tubingenské univerzity ve svém článku pro lékařský časopis The Lancet, který citoval server Independent.co.uk.
Obzvláště ohrožené jsou ty země, které už proti obrně plošně neočkují (například Ukrajina či Bosna a Hercegovina, ale i Rakousko).
