Neděle 5. února 2023, svátek má Dobromila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Erdogan přitvrzuje proti Kurdům. Jejich straně hrozí zákaz činnosti, prý podporují teroristy

Kurdové - ilustrační foto. foto: Reuters

Doporučujeme
ANKARA/PRAHA - Opoziční prokurdské politické straně hrozí v Turecku zákaz činnosti. Podle kritiků jsou obvinění z protistátních aktivit smyšlená a za vším je snaha prezidenta Erdogana zbavit se politické konkurence.
  5:00

Podporují teroristy a rozvracejí jednotu tureckého státu. I taková obvinění na adresu Lidově demokratické strany (HDP) se objevují v podání žaloby ankarské prokuratury, kterou včera začal projednávat turecký ústavní soud.

‚Máme zemřít hlady, nebo na covid, není to jedno?‘ Lidé ve válčící Sýrii prodávají nábytek, aby přežili

Levicová strana, aktuálně třetí nejsilnější formace v tureckém parlamentu, jejíž poslanci tvoří skoro desetinu všech zákonodárců, je pod tlakem již delší dobu. V minulých letech čelila řada jejích čelných představitelů žalobám a došlo i na přímou perzekuci: někdejší spolupředseda HDP a exposlanec Selahattin Demirtaş je od roku 2016 ve vazbě za údajnou podporu militantů, kteří se snaží „rozvrátit Turecko“. Před deseti dny dostal Demirtaş u soudu trest tří a půl let vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, k níž mělo dojít v roce 2015.

Akci pořádal Výbor na obranu revoluce v Rojavě.
Na podporu Kurdů na severu Sýrie se sešli lidé v Praze, ale i v Brně

V centru dění je opět kurdská otázka, nejcitlivější problém turecké vnitřní politiky posledních desetiletí. Turecký prezident totiž dlouhodobě obviňuje HDP z podpory ozbrojenců hlásících se k zakázané Kurdské straně pracujících (PKK). Ta usiluje o nezávislost či alespoň o vysokou autonomii pro přibližně patnáct až dvacet milionů etnických Kurdů, kteří žijí na východě Turecka.

Mezi voliči HDP jsou skutečně z velké části etničtí Kurdové. Představitelé strany ovšem jakékoli napojení na PKK odmítají a proces u ústavního soudu, který může vést až k zákazu strany, označují za „těžkou ránu pro demokracii a právní stát“.

ANALÝZA: Írán se děsí pádu spřátelených vlád, velmi znepokojeně sleduje dění v Iráku a Libanonu

Dalším motivem, proč Erdogan prostřednictvím jemu nakloněných soudů proti HDP přitvrzuje, může být snaha oslabit politické rivaly napravo.

Na zákaz HDP totiž tlačí také krajní pravice, a pokud by se prezident neodhodlal k rázné akci, mohlo by to jeho Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP), dominantní síle v turecké politice, ubrat na popularitě. Ta má nyní v šestisethlavém parlamentu 289 poslanců – Erdoganovým cílem je přitom dostat ve volbách plánovaných na rok 2023 přes padesát procent a získat tak nad Tureckem neomezenou vládu.

„Posílíme demokracii“

Dění v Turecku ostře sleduje Evropská unie, jejíž vztahy s Ankarou prošly v minulých měsících prudkými zvraty. Zatímco ještě loni na podzim zněla od nejvyšších tureckých politiků směrem do Evropy vyloženě nepřátelská rétorika – obě strany se přely o Turky prováděný průzkum podmořských ložisek surovin ve východním Středomoří, problémem je také nakládání se syrskými uprchlíky v Turecku –, na přelomu roku prezident Erdogan náhle „otočil“ a ukázal přívětivější tvář.

„Zastavte invazi.“ V Paříži v sobotu proti postupu Turecka v severní Sýrii...
Tisíce Kurdů v německém Kolíně nad Rýnem demonstrovalo proti tureckému počínání...

Ankara nejenže zmrazila výzkum ložisek plynu v těsné blízkosti řeckých a kyperských břehů, ale ustaly i v minulosti běžné výhrůžky o tom, že pokud EU Erdoganovi v různých otázkách neustoupí, Turecko „pustí miliony migrantů do Evropy“. Na stole se naopak ocitla staronová agenda, o kterou Erdogan velmi stojí: bezvízový či alespoň snazší režim pro Turky cestující do EU a dokonce i možné budoucí členství Turecka v Unii.

Příští týden, 6. dubna, má k jednáním do Ankary dorazit nejsilnější eurounijní sestava včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela. Je dost pravděpodobné, že špičky EU se Erdogana budou dotazovat i na to, jak se snaha o zákaz politické konkurence slučuje se „změnami směrem k větší demokracii“ či „posílením lidských práv“. Právě taková témata totiž Erdogan nastínil v tzv. akčním plánu pro Turecko před pouhým měsícem.

Mohlo by vás zajímat