Tábor těch, kteří v neděli hlasovali proti přijetí ústavních změn, se zaměřuje na fakt, že Erdogan a jeho stoupenci zvítězili převahou pouhých tří procent a kdyby se kampaň konala v demokratických podmínkách, byl by výsledek zřejmě opačný, napsal v analýze k výsledku tureckého referenda izraelský deník Haarec.
Turecko se těsně rozhodlo pro silnějšího Erdogana. Opozice chce přepočet hlasů |
„Ano, to referendum ukradli a nás to nepřekvapuje. Přes všechny jejich snahy jsme my získali 48,5 procenta,“ sdělil Ilksen Mavituna z rozhlasové stanice Akçin, která působí v evropské části Istanbulu. Její zaměstnanci do jednoho hlasovali proti ústavní reformě, která má posílit prezidentské pravomoce.
Jeho kolega Can Tunbil si neodpustil kritiku Turků v diaspoře, kteří dali Erdoganovi procentuálně víc hlasů než ti domácí. „Musím se smát těm Turkům v Německu, kteří volili ‚Ano‘. Jsou to velcí patrioti, ale na dálku. Jestli si myslí, že Turecko potřebuje změnu, měli by se vrátit,“ řekl.
Yildirim prohlásil, že by turecká opozice neměla hovořit, když už se vyslovil lid, a výsledek uznat. Erdogan podle něj obnoví spojení s vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP), které podle dosavadní ústavy jako prezident musel přerušit. Učiní to, jakmile volební komise zveřejní oficiální výsledek referenda, což má být do konce dubna.
Hluboká rozpolcenost
Současná turecká opozice sice dokázala zmobilizovat skoro polovinu národa, ale sílu jí ubírá rozpolcenost mezi ultranacionalisty, příznivci zakladatele moderního Turecka Kemala Atatürka a alávitskou menšinu. Tyto proudy se nedokázaly sjednotit za jednou osobností schopnou Erdogana porazit. Před čtyřmi lety se tisíce Turků zmobilizovaly k protestům v Istanbulu, nyní chuť k podobným akcím vyprchala. Erdoganův režim je razantnější a po loňském nezdařeném puči ještě přitvrdil. Na mobilizaci oponentů by bylo zapotřebí mnohem víc než jedno podvržené referendum a také charismatičtější osoba než kdokoli ze současných opozičních vůdců.
Zdrojem optimismu pro opozici může být fakt, že Erdogan v referendu prohrál ve všech velkých městech včetně Ankary, Istanbulu a Izmiru. „Dnešní Turecko není rozděleno mezi islám a sekularismus, mezi pravici a levici nebo sunnity a menšiny. Ti, kdo hlasovali proti přijetí reforem, jsou z mnoha různých skupin, ale spojuje je otevřenost vůči světu. Ti, kdo hlasovali ano, představují nacionalismus a v mnohém je to stejné jako debaty při minulých volbách v USA nebo při brexitu v Británii,“ řekl profesor mezinárodních vztahů z univerzity v Istanbulu Soli Özal.
  |
Bývalý diplomat Yasi Yakas se domnívá, že Erdogan z výsledku pochopil, že jeho spojenectví s nacionalisty je narušeno a že za ním nyní stojí jenom polovina země. „Pokud udělá chybu, přijde i o další stoupence a ocitne se v menšině. Musí svou moc použít jako shovívavý diktátor... a zaměřit se na ekonomiku. Většina Turků se nestará o lidská práva, ale o to, jestli mají v kapse dost peněz,“ řekl Yakas.
List Financial Times citoval analytika Atillu Yesiladu, který se domnívá, že se Erdogan nijak nenamáhal zklidnit tábor poražených. „Nebude pro něj lehké vládnout národu tak rozdělenému těsným hlasováním a pocitem hluboké nespravedlnosti. Stále je možné, že bude-li cizina a ulice naslouchat sdělení o podvodech, budou koncem roku 2017 nebo příští rok předčasné volby,“ řekl.
Nacionalisté na Erdoganově straně
Turecká nacionalistická opozice, která podpořila prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v kampani před ústavním referendem, považuje výsledek nedělního hlasování za závazný pro všechny. Vůdce Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli prohlásil, že výsledek referenda je „nepopiratelný úspěch“ a měl by být závazný pro všechny.
Turci se těsnou většinou 51 procent hlasů vyslovili pro přijetí ústavních změn, jež zásadním způsobem rozšiřují prezidentské pravomoci. Svaz tureckých právníků ale považuje započtení hlasů z neoznačených obálek za problematické.
Největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) stejně jako prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) výsledek považují za zmanipulovaný. Ústřední volební komise totiž povolila započítat i hlasy neoznačené úředními razítky. CHP v úterý žádá o zrušení referenda.
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) označili započítání neorazítkovaných hlasů za protiprávní.
Až 2,5 milionu zmanipulovaných hlasů?
Jedním ze zahraničních pozorovatelů byla Rakušanka Alev Korunová, která v úterý stanici ORF řekla, že zmanipulováno mohlo být až 2,5 milionu hlasů. Mise OBSE také poukázala na to, že v kampani dostali více prostoru zastánci změny ústavy a že vláda umlčela kritiky kromě jiného zatýkáním novinářů. Jedním z nich je Deniz Yücel, který se narodil v Německu v rodině tureckého přistěhovalce. Pracoval pro německý Die Welt, ale byl zatčen v Turecku a je podezřelý z podpory terorismu. List Die Welt v úterý ponechal na své stránce prázdné místo, kde otiskoval Yücelovy příspěvky.
„Faktem je, že podle zákona lze k hlasování použít jenom označené obálky. Ústřední volební komice nicméně rozhodla - protiprávně -, že přijaty (ke sčítání) budou i neoznačené obálky. Panuje podezření, že zmanipulováno mohlo být až 2,5 milionu hlasů,“ řekla rozhlasu Korunová, která je členkou rakouského parlamentu za Zelené.
HDP tvrdí, že započteny byly až tři miliony neoznačených obálek a jejich vyřazení by mohlo zvrátit celkový výsledek, protože příznivci změn zvítězili převahou asi 1,5 milionu hlasů.
Svaz tureckých právníků označil postup volební komise za porušení zákona, které znemožnilo náležité sečtení hlasů. Svaz předpokládá, že komise si uvědomuje svou ústavní odpovědnost.
Předseda komise Sadu Güven v pondělí řekl, že na to, aby byly volební lístky neplatné, by bylo třeba dokázat, že byly do volební místnosti přineseny zvenčí. Kolik neorazítkovaných lístků bylo do výsledku započteno, podle něj není možné přesně zjistit.
