Čtvrtek 11. srpna 2022, svátek má Zuzana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Švédští Kurdové se obávají vydání. Vláda je prý pro vstup do NATO obětovala

Turecký ministr zahraničních věcí Mevlut Cavusoglu (třetí zleva) potřásá rukou švédské premiérce Magdaleně Anderssonové na summitu NATO v Madridu. (28. června 2022) foto: ČTK

Mezi Kurdy ve Švédsku sílí obavy, že tamní vláda vydá do Turecka kritiky turecké vlády. Prý ve snaze vstoupit do Severoatlantické aliance obětovala příliš mnoho. Švédská vláda však ujišťuje, že při vydávání lidí, které turecký režim označuje za teroristy, bude postupovat v souladu s evropskou konvencí a švédským právem.
  12:57

„Kteří kritici režimu budou vydáváni?“ ptá se na sociálních sítích švédská poslankyně a šéfka Levicové strany Nooshi Dadgostarová, jejíž rodiče do Švédska v 80. letech utekli před politickou perzekucí z Íránu.

Podle názorů některých aktivistů, které citovala agentura AFP, Švédsko podpisem memoranda s Tureckem ztratilo pověst „bezpečného přístavu pro lidi prchající před represemi ve svých zemích“. A podle některých kvůli snaze vstoupit do Aliance vláda obětovala příliš mnoho.

Další švédská poslankyně Amineh Kakabavehová, která je íránsko-kurdského původu, označila dohodu s Ankarou za „smutnou a cynickou politiku“. Strana zelených vyzvala švédskou ministryni zahraničí Ann Lindeovou, aby v zahraničním výboru vysvětlila, co přesně vláda Turecku slíbila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nicméně i po podpisu memoranda se Švédskem a Finskem řekl, že neratifikuje vstup těchto zemí do NATO, pokud nesplní závazky dohody.

Některé jsou ovšem jen obecně formulované. V memorandu se například píše, že Finsko a Švédsko se budou „urychleně a důkladně zabývat“ nevyřízenými žádostmi Turecka o vydání lidí podezřelých z terorismu a zohlední přitom „důkazy a zpravodajské informace poskytnuté Tureckem“.

Erdoganova vláda už den po podpisu memoranda požádala Švédsko a Finsko o vydání 33 lidí, které obviňuje z terorismu kvůli vazbám na Stranu kurdských pracujících (PKK) a hnutí Fethullaha Gülena. To podle Erdogana stojí za pokusem o puč v Turecku z července 2016.

Na seznamu jsou podle tureckých opozičních médií i Kurdové, kteří vazby na PKK odmítají, či dlouholetý bojovník za svobodu slova Ragip Zarakolu (74), který už v 70. letech v Turecku začal vydávat knihy o lidských právech a právech menšin. Erdoganův režim často využívá obvinění z vazeb na PKK či na Gülena k umlčení svých kritiků a Kurdové čelí v Turecku dlouhodobě represím.

„Ve Švédsku jsou nezávislé soudy. Švédští občané nejsou vydáváni a ostatní občané mohou být vydáni jen v souladu se švédským právem a evropskou konvencí,“ sdělil AFP ministr spravedlnosti Morgan Johansson. Jak švédští, tak finští představitelé už dali najevo, že si podepsané memorandum vykládají výrazně jinak než turecký prezident.

Obě země rovněž Ankaře slíbily zrušit embargo na vývoz zbraní do Turecka, které zavedly v reakci na tureckou intervenci na severu Sýrie v roce 2019. „Chystá se Švédsko vyzbrojovat Turecko v jeho agresi proti Sýrii?“ ptá se na Twitteru poslankyně Dadgostarová. Ankara od roku 2016 provedla několik vojenských operací na severu Sýrie, kde za občanské války vznikla de facto kurdská autonomie. Damašek ji neuznává.

Na severu Sýrie působí kurdské milice YPG, jež pomohly koalici v čele s USA v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát. Ankara je však označuje za teroristy a spojence PKK, která na jihovýchodě Turecka vede přes třicet let ozbrojený boj za kurdskou autonomii.

Turecko na severu Sýrie buduje takzvané bezpečné zóny, kam chce přemístit až milion z asi 3,7 milionu syrských uprchlíků žijících v Turecku. Z těchto oblastí ale turecká armáda předtím vyhnala několik desítek tisíc místních kurdských obyvatel.

Autoři: ,

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

Mohlo by vás zajímat